Barvy a světlo dělají v malém bytě hodně. Světlé odstíny stěn a podlahy prostor nezvětší, ale projasní. Tmavé a lesklé povrchy na velké ploše působí stísněně. Použijte spíše matné a tlumené tóny, které neunavují oči. Důležité je i světlo: místo jednoho velkého zdroje pod stropem je lepší několik menších. Bodové světlo u křesla nebo čtecí lampa vytvoří klidný ostrůvek. Vyhněte se studenému bílému světlu večer, to podporuje neklid a špatné usínání.

Jak vybrat odstín, který vydrží každodenní provoz U pohovky pro kluky počítej s tím, že na ni bude skákat, jíst na ní a občas na ni něco ukápne. Světlé odstíny nejsou nepřítel, pokud zvolíš pratelné povlaky nebo mikrovlákno s hustou vazbou. Středně tmavé barvy – olivová, tmavě modrá, rezavá – skryjí víc než čistě černá, na které je vidět každý chlup a drobek. Vyhni se pastelovým odstínům s vysokým leskem, ty zvýrazní každý otlak.

Když chceš, aby pohovka se stěnami tvořila celek, ale ne splývala, použij pravidlo jednoho výrazného prvku. Stěna může být neutrální a pohovka v tmavším odstínu stejné rodiny, nebo naopak. Nikdy nedávej dvě syté barvy přes sebe, pokud nemáš velký prostor a hodně světla. Malý pokoj s tmavě zelenou stěnou a tmavě modrou pohovkou bude působit jako jeskyně, i když jsou barvy samy o sobě hezké.

Rozhodujte se podle toho, co potřebujete uložit. Pokud máte hodně bot, hledejte věšák s otevřenými policemi nebo uzavřenou skříňkou ve spodní části. Pro bundy a kabáty potřebujete dostatečně dlouhé ramínko nebo háčky, které unesou těžší zimní oblečení. Důležitá je nosnost. Věšák s úložným prostorem by měl být kotven do zdi, nejen postaven na podlahu. U těžkých kusů použijte hmoždinky do zdiva, u sádrokartonu speciální kotvy. Montáž na dvě šrouby nestačí, věšák se časem vyvrátí.

Suchý zip je pro batole praktičtější než šněrování, ale i tady platí, že musí jít utáhnout dostatečně. Když zip nedrží nebo se bota při chůzi svléká, dítě zakopává a přestává mít chuť zkoušet to dál. Pozor také na ponožky. Silná froté ponožka dokáže botu zmenšit o půl čísla. Zkuste nazout botičku na tenkou ponožku, kterou bude dítě nosit venku. Pokud jde nazout jen na tlustou, bota není správná.

Domácí kancelář v malém bytě nezačíná nákupem stolu, ale rozhodnutím, kde bude pracovní místo stát. Pokud je to možné, neumisťujte ho do ložnice. Postel a práce v jednom prostoru vedou k tomu, že se ani v jednom pořádně nesoustředíte. Ideální je roh obývacího pokoje, výklenek na chodbě nebo místo u okna, které stejně nikdo jinak nevyužívá. Rozhodující je, jestli se za stůl vejde židle tak, abyste mohli pohodlně vstát, aniž byste do něčeho narazili.

Začni u podlahy a stěn. Zjisti, jaký podtón mají – jestli teplý (do žluta, béžova, červena), nebo studený (do modra, šeda, zelena). Pohovka by měla mít buď stejný podtón, nebo být vůči němu v přímém kontrastu. Když dáš teplou béžovou pohovku k studené šedé stěně, bude vypadat špinavě. Když k ní dáš šedou s teplým nádechem, bude působit mdle. Vzorky látek si proto nos domů a prohlížej je ve dne i večer za umělého světla.

Na závěr si dejte pozor na dvě věci. První je větrání a teplota. Malý prostor s počítačem se rychle přehřeje a vydýchaný vzduch snižuje soustředění. Druhá je hranice mezi prací a odpočinkem. Když skončíte, zavřete notebook, uklidte desku a pokud možno zakryjte stůl dekou nebo ho celý sklopte. Tím dáte mozku signál, že práce skončila, i když se jedná o stejnou místnost, kde večer odpočíváte.

Druhým parametrem je tuhost roštu. Rošty se dělí na měkké, střední a tuhé. Měkký rošt se hodí k měkkým matracím z pěny, protože se sám mírně prohne a podpoří přirozené zakřivení páteře. Tuhý rošt patří pod pevné matrace, například latexové nebo taštičkové. Pokud zvolíte opačnou kombinaci, matrace se buď příliš boří, nebo naopak tvrdne a tlačí na ramena a boky.

Častá chyba je koupit pohovku podle fotky v katalogu, kde je nasvícená a na bílé stěně. Doma bude vypadat jinak. Další chyba je ignorovat okolní nábytek – koberec, skříň, parapet. Pokud má koberec vzor s více barvami, vyber z něj jeden odstín a ten zopakuj na pohovce. Stěna ať zůstane klidná. Tím se celý pokoj spojí, aniž by vznikl chaos.

Ukládání je v malém prostoru tvrdší než samotné sezení. Nepoužívejte otevřené police na papíry a drobnosti, pokud nejste ochotni je každý týden uklízet. Zavřené dvířka, zásuvka nebo krabice na kolečkách udrží nepořádek mimo dohled. Na stole nechte jen to, co používáte denně. Tiskárnu, skener a zásobu papírů přesuňte do skříně nebo pod stůl. Papíry skenujte a ukládejte v počítači, ale zároveň si držte jednu složku na dokumenty, které musíte mít fyzicky.