Všechny naměřené hodnoty si zapište a k nejmenšímu rozměru připočítejte rezervu. U šířky stačí dva až tři centimetry, u výšky alespoň pět centimetrů kvůli nerovné podlaze a montáži. Pokud objednáváte skříň na míru, uveďte výrobci i odchylky – nejen jeden údaj. U hotové skříně zvolte raději menší rozměr, který se vejde, než přesný, který může drhnout.

První věc, kterou štafle řeší, je uvolnění obou rukou. Na stoličce člověk balancuje, na štaflích má pevný prostor a může si nahoře odložit nářadí, hadřík nebo krabici. Základem je postavit štafle na rovnou, pevnou podlahu. Koberec, prah nebo nakloněná dlažba jsou častý důvod, proč se štafle rozkývají. Pokud se některá noha dotýká podlahy jen částečně, práci raději odložte a místo vyrovnejte.

Před samotným měřením si připravte svinovací metr, vodováhu a tužku. Měřte ve dvou lidech, jeden drží metr, druhý zapisuje. Nikdy neměřte přes překážky nebo „od oka". Pokud si nejste jistí, změřte prostor dvakrát v různou denní dobu – některé materiály pracují s teplotou a vlhkostí. Skříň, která sedne na milimetr, vám bude sloužit léta; ta, která nesedne, znamená vrácení, výměnu a zbytečné starosti.

Základní pravidlo: skříň se přizpůsobuje prostoru, ne naopak. Pokud je zadní stěna křivá, nenechávejte korpus napevno přišroubovaný k ní. Mezi skříň a zeď vložte distanční podložky v místech, kde je potřeba, a spoj zajistěte vruty do hmotnostně vhodných kotev. Skříň pak stojí rovně a mezera se zakryje lištou nebo obložením. U bočních stěn platí totéž – pokud nejsou svislé, vyřízněte bočnici podle skutečného tvaru, nebo použijte krycí lištu, která mezeru zakryje.

Většina lidí řeší pořádek v šuplíku tak, že věci vrství na sebe. Trička na trička, svetry na svetry, dokumenty na dokumenty. Výsledek vypadá uklizeně přesně do chvíle, kdy potřebujete něco ze spodní vrstvy. Pak se celá hromada rozsype a vy taháte jednu věc pět minut. Svislé skládání tento problém neřeší tím, že by bylo estetičtější. Řeší ho tím, že fyzicky odstraňuje vrstvení.

Průchozí šatna mezi ložnicí a koupelnou šetří místo, ale staví dvě různé vlhkostní zóny přímo proti sobě. Koupelna je po sprše nasycená párou, ložnice potřebuje suchý vzduch na spaní. Mezi nimi stojí šatna, která nemá vlastní okno ani topení. Právě tam se vlhkost sráží nejdřív — na chladných zdech, v rozích a uvnitř skříní.

Nejčastější důvod, proč skříň po dovezení nesedí, není výrobní vada, ale měření. Stačí pár centimetrů odchylky a skříň se nevejde do výklenku, nedovírá se nebo zůstane hluchý prostor, který už ničím nevyplníte. Měření proto věnujte stejnou pozornost jako výběru samotného nábytku.

Začněte tím, že si prostor rozdělíte na tři rozměry: šířku, výšku a hloubku. Šířku měřte na třech místech – u podlahy, ve střední výšce a u stropu. Ve starších bytech se stěny často sbíhají nebo jsou křivé, takže rozdíl mezi nejužším a nejširším místem bývá i několik centimetrů. Platí, že skříň musí projít tím nejužším místem. Výšku měřte vždy od nejvyššího bodu podlahy, ne od místa, kde se vám to zdá rovné. Hloubku pak od stěny k nejbližší překážce – radiátoru, parapetu, kliky dveří.

Výška, podlaha a to, co se nevejde do pás

Kde se nejčastěji chybuje Typická chyba je měřit jen jednou a jen v úrovni očí. Další je zapomenout na lišty, prahy a koberce. Tlustý koberec nebo prahová lišta dokážou ubrat několik centimetrů, které pak chybí. Rovněž si ověřte, zda se dveře skříně otevřou – potřebujete prostor před skříní alespoň na šířku dveří plus rezervu. U posuvných dveří stačí méně, ale i tak počítejte s několika centimetry na kolejnici.

Důležité je také změřit úhlopříčky půdorysu. Pokud se liší, prostor není pravoúhlý a skříň se může zaseknout v rozích. Zkontrolujte také, zda v místě nevedou trubky, kabely nebo zásuvky, které by bránily usazení. U volně stojící skříně myslete na to, že potřebuje odstup od stěny kvůli větrání a montáži.