Na co se vyplatí dát pozor u rámů, těsnění a sk

Pokud nemáte kompost a nechcete zbytky vyhazovat, zvažte, zda je ještě nelze využít. Rozmrazenou zeleninu lze přidat do vývaru nebo polévky, ovoce do pečení. Ale pozor: potraviny, které byly zmrazené příliš dlouho nebo opakovaně rozmrazené, už bezpečné nejsou. V takovém případě je lepší je vyhodit. Vždy se řiďte čichem a vzhledem – pokud zbytky zapáchají nebo mají podivnou barvu, neexperimentujte. Ekologie neznamená jíst zkažené věci.

Úspora se nepočítá jen v penězích za jednorázové lahve, ale i v čase a odpadech. Když si zavedete rituál: večer lahev umýt, ráno naplnit, máte vyřešeno. Pokud lahev zapáchá i po důkladném umytí, vyměňte těsnění nebo ji vyřaďte. Zdravotní riziko z bakterií je vyšší než cena nové lahve. A pokud chcete skutečně šetřit, kupte si dvě — jednu na cesty, druhou doma. Střídáním prodloužíte životnost obou a nikdy nezůstanete bez vody.

U vnějšího mytí hlídejte počasí. Přímé slunce způsobí, že voda zaschne dřív, než ji stihnete stáhnout, a na skle zůstanou mapy. Stejně tak se nevyplácí mýt okna za mrazu nebo když fouká silný vítr – stěrka pak klouže nepředvídatelně a voda na vás stříká. Pokud jde okno otevřít, umyjte vždy nejdřív vnitřní stranu, pak vnější. U pevných oken postupujte od horního okraje dolů a stěrku veďte jedním tahem přes celou šířku, ne krouživým pohybem. Kroužení zanechává na okrajích oblouky, které jsou vidět hlavně na velkých tabulích.

Jak poznat, že lahev skutečně šetří Úspora nevzniká koupí lahve, ale jejím používáním. Spočítejte si, kolik jednorázových plastových lahví spotřebujete za týden. Pokud pijete dvě denně, je to přes sto lahví za dva měsíce. Opakovaně použitelná lahev se vyplatí, když ji naplníte alespoň dvakrát denně a vydrží minimálně rok. Když ji ale zapomenete doma a koupíte plastovou, úspora se ztrácí. Proto volte lahev, která se vejde do držáku v autě, do boční kapsy batohu a kterou snadno umyjete.

Začněte výběrem látky. Nejlepší je stoprocentní bavlna nebo směs bavlny s lnem. Perfektně se hodí staré prostěradlo, povlečení nebo košile, které už dosloužily. Vyhněte se příliš tenkým materiálům, které se po pár vypráních rozpadnou, a naopak příliš tlustým froté látkám, které dlouho schnou a špatně se žehlí. Před stříháním látku vyperte, aby srazila. Předejdete tomu, že hotové ubrousky po prvním praní zmenší a budou křivé.

Hotové ubrousky vyperte na 60 °C, aby se odstranily zbytky látek a barviv. Poté je přežehlete a složte. Používejte je místo papírových na utírání rukou, nádobí nebo jako prostírání. Po použití je házejte do koše na prádlo, ne do mokrého dřezu. Perte je společně s ručníky nebo ložním prádlem, bez aviváže, která snižuje savost. Pokud se objeví skvrny, před praním je ošetřete mýdlem a nechte odstát.

Při nákupu se zaměřte na tři věci: objem (0,5–0,7 l na běžné nošení, 1 l na sport), hmotnost (nad 500 g je na delší nošení znát) a způsob uzavírání. Šroubovací víčko lépe těsní, ale hůř se otevírá za jízdy. Sportovní uzávěr s brčkem je praktický, ale hůř se čistí. Pokud chcete lahev na teplé i studené nápoje, hledejte dvoustěnné provedení s vakuovou izolací. U levných kousků se izolace časem zhorší, což poznáte tak, že lahev začne „potit" nebo naopak rychle měnit teplotu.

Jak na střih a šití, aby ubrousky držely tvar Rozhodněte se pro jednu velikost, například 30 × 30 cm na běžné utírání nebo 40 × 40 cm na větší stůl. Vystřihněte obdélníky nebo čtverce s přídavkem asi 1 cm na každé straně. Okraje zarovnejte podle pravítka a krejčovského metru, ne od oka. Pokud stříháte více vrstev najednou, přišpendlete je k sobě, aby se látka neposouvala. Okraje obšijte entlovacím stehem nebo je dvakrát zahněte a prošijte rovně. Dvojité zahnutí je pracnější, ale ubrousky pak vydrží i časté praní. Šijte pomalu a stejnoměrně, jinak se okraj zvlní.

Vyrobit si vlastní látkové ubrousky zvládne i začátečník. Stačí dodržet správný postup, použít kvalitní látku a vyhnout se zbytečným chybám. Sada deseti až dvaceti kusů vám vydrží několik let a ušetří peníze i odpady. Jakmile si na ně zvyknete, papírové ubrousky vám už nebudou chybět.

První krok je vybrat láhev podle toho, kam s ní člověk chodí. Na město stačí lehká nerezová o objemu kolem půl litru, která se vejde do batohu i do držáku na kole. Na hory a delší túry se hodí větší objem, ale pozor na hmotnost – plná láhev je nejtěžší věc v batohu. Skleněná varianta je příjemná na chuť, ale při každodenním nošení v tramvaji nebo ve vlaku se snadno rozbije. Pro začátek je lepší zvolit něco, co přežije pád, než něco, co vypadá dobře na fotografii.