Místo na věci řešte podle toho, co dítě skutečně používá. Učebnice, sešity, psací potřeby, výtvarné potřeby a batoh potřebují každý své místo. Otevřené police ve výšce ruky fungují lépe než hluboké uzavřené skříně, do kterých se věci nasypou a už se nenajdou. Na drobnosti stačí několik krabic nebo přihrádek označených slovy nebo obrázkem. Když má každá věc své místo, uklizení zabere pár minut a dítě to zvládne samo. Vyhněte se hromadění starých sešitů a rozbitých pastelek, ty jen zabírají místo a vytvářejí chaos.

Pes a kočka znečišťují domácnost odlišně. Pes přináší bláto, písek a srst, která se lepí na látky. Kočka řeší hlavně podestýlku, rozsypaný písek a chlupy, které poletují vzduchem. Kdo to ví, uklízí cíleně a nemusí denně drhnout celý byt.

Kyselina citronová je šetrnější, ale potřebuje teplo Kyselina citronová ve formě prášku se rozpouští ve vodě o teplotě kolem šedesáti stupňů. Dvě až tři lžíce na litr stačí na běžné zanesení. Roztok nalijte do konvice, přiveďte k varu a nechte působit přes noc. Ráno obsah vylijte, vydrhněte měkkým kartáčem a několikrát propláchněte. Na kohoutky a sprchové hlavice namočte papírový ubrousek, obalte jím zanesené místo a přetáhněte potravinářskou fólií, aby roztok neosychal. Po dvaceti minutách ubrousek sejměte a povrch otřete.

Podlaze věnujte zvláštní pozornost. V úzké předsíni se špatně uklízí a často se na ni nanosí bláto. Pokud zvolíte světlou dlažbu, bude prostor působit vzdušněji, ale každá šmouha bude vidět. Kompromisem je středně tmavá, matná dlažba s jemnou strukturou. Koberec na celou plochu nedávejte, spíš malou rohožku před dveřmi, kterou lze vyklepat. Boty nechte na botníku, ne na zemi – volná podlaha je v úzké předsíni stejně důležitá jako volná stěna.

Na vodní kámen v konvici nalijte roztok octa a vody v poměru jedna ku jedné, přiveďte k varu a nechte vychladnout. Poté obsah vylijte a konvici dvakrát vyvařte s čistou vodou, aby v ní nezůstala kyselina. Stejný postup použijte u skleněných a nerezových nádob. Na kávovaru oddělte vodní nádržku a spařovací hlavu, roztok nalijte jen do nádržky a nechte protéci. Nerezové součásti po každém čištění opláchněte, jinak hrozí rezavé skvrnky.

Vzduch je půlka úspěchu. Chlupy a pachy se drží v prachu, který usedá na všech površích. Větrejte krátce a intenzivně, ne celý den pootevřeným oknem. Pravidelně měňte filtr ve vysavači – ucpaný filtr vrací jemný prach zpět do místnosti. Misky na vodu a jídlo myjte denně, jinak se v nich tvoří sliz, který zvíře odmítá a hledá jiné místo.

Častou chybou je nastříkat prostředek na suchý povrch. Většina čisticích látek potřebuje vlhké prostředí a určitou dobu působení, aby pronikla do pórů materiálu. Nastříkejte přípravek, nechte ho působit podle doporučení výrobce a poté otřete. Pokud ho hned setřete, jen přenesete nečistoty jinam. Stejně tak nepomůže, když prostředek nalijete do koše a necháte ho tam. Tekutina se dostane do spár a začne zapáchat ještě víc.

Na dlaždice a spáry v koupelně použijte pastu z jedlé sody a několika kapek vody nebo octa. Naneste ji štětcem, nechte deset minut působit a vydrhněte. Na spárovanou vanu a akrylátové vany pozor: ocet i kyselina citronová mohou narušit povrch a způsobit matné skvrny. U mramoru, travertinu a vápence kyselé čisticí prostředky nikdy nepoužívejte, kámen naleptají. U chromovaných baterií nepoužívejte abrazivní prášky, poškrábou povrch a usazování se pak zrychlí.

Vodní kámen je uhličitan vápenatý a hořečnatý, který se usazuje tam, kde se odpařuje tvrdá voda. Rozpouští se v kyselině, a proto funguje ocet, kyselina citronová i šťáva z citronu. Zásadní je ale koncentrace a čas. Slabý roztok ocet jen provoní, silný a dlouho působící roztok narušuje i smalt, chrom a těsnění. Než začnete, zjistěte, z čeho je povrch, který chcete čistit.

Podlahy uklízejte podle materiálu. Dřevo nesnáší mokro, stačí lehce navlhčený mop. Laminát a vinyl snesou víc, ale stojatá voda jim škodí. Dlažbu v kuchyni a na chodbě vytírejte denně, protože tam se nečistoty z venku soustředí nejvíc. Kočičí písek z dlažby odstraňte suchým smetáčkem, mokrý hadr ho rozmázne do spár.

Nejčastější chybou je míchání octa s chlorem. Vzniká chlorový plyn, který dráždí dýchací cesty. Další chybou je nechat roztok na povrchu příliš dlouho nebo použít koncentrovaný ocet na horký povrch. Silné vrstvy vodního kamene nerozpustí jeden pokus, opakujte čištění několikrát. Po každém čištění povrch důkladně opláchněte a osušte, zbytky kyseliny mohou pokračovat v leptání. Nakonec větrejte, zvláště v koupelně a kuchyni bez okna.