Hřib není jen jeden druh, ale celá skupina hub s rourkami místo lupenů. Rourky najdete na spodní straně klobouku – jsou to drobné otvory, které mohou být bílé, žluté, zelenavé nebo červené. Právě barva a tvar rourků patří k nejspolehlivějším znakům. Pokud má houba pod kloboukem lupeny, o hřib nejde, i když se mu tvarem podobá. Nikdy nespoléhejte na jediný znak; vždy si prohlédněte klobouk, třeň i rourky jako celek.

Do koše nikdy nedávejte plodnice přeplněné nebo natlačené na sebe. Ideální je prodyšná přepravka nebo košík vyložený listím, mechem nebo papírem. Nikdy nepoužívejte igelitové tašky, ve kterých se houby zapaří během několika desítek minut. Pokud sbíráte déle než dvě hodiny, průběžně plodnice kontrolujte a ty s měkkými nebo vodnatými skvrnami vyřaďte ještě v lese. Také se vyhněte sběru po dešti, kdy jsou plodnice nasáklé vodou – takové houby mají sice větší hmotnost, ale výrazně nižší kvalitu a chuť.

Co s tím prakticky: zkontrolujte, zda substrát není utlačený. Pokud ano, vidličkou ho lehce nakypřete, ale ne hluboko, abyste neporušili hlavní kolonii. Zkontrolujte větrání – stačí zvýšit výměnu vzduchu dvakrát denně na pět minut. Teplotu držte mezi 22 a 25 °C. Vlhkosť udržujte na 85 až 90 procentech, ale nikdy nestříkejte přímo na plodnice, které chcete zachovat.

Kde přesně v mlazinách hledat Nejde o to projít celý porost křížem krážem. Zaměřte se na okraje mlazin, kde se hustý porost stýká s dospělým lesem nebo s pasekou. Právě tyto přechody bývají nejbohatší. Dále hledejte v místech, kde je půda narušená – u vyvrácených pařezů, podél starých cest nebo v proláklinách, kde se drží voda. Pokud je mlazina na svahu, projděte spodní část, kam stéká vlhkost. Vyhněte se naopak středům hustých, neprostupných částí, kde je půda příliš udusaná a bez mechu.

Běžnou chybou je mýt houby pod silným proudem vody a nechat je okapat v cedníku. Voda se dostane do pórů a houba se stane těžkou a rozmoklou. Další častá chyba je čistit houby až před vařením – mezitím se v nich množí larvy a plíseň. Také nepoužívejte mýdlo ani saponáty, houby jsou savé a zůstaly by v nich chemické zbytky. Na tvrdší nečistoty, jako je písek v lupenech, stačí použít měkký štětec nebo kartáček na zuby.

Základem je správné vytažení z půdy, ne odříznutí. Houbu uchopte u báze, jemně zakruťte a vytáhněte celou. Nožík použijte až potom: odřízněte jen zemitou část třeně, případně okousaný nebo zplesnivělý konec. Řez musí být čistý, ne rozdrcený. Tupý nůž trhá vlákna a do rány se pak dostane vlhkost i bakterie. Pokud houbu jen vykroutíte a necháte v zemi velký otvor, nic se nestane, ale zbytečně ničíte podhoubí. Proto raději vytočte a otvor lehce přihrňte.

Typická chyba je chodit do mlazin po vydatných deštích. Půda je tam těžká a vy se budete bořit, což houbám škodí a vám to ztíží orientaci. Ideální je dva až tři dny po dešti, kdy vlhkost ještě drží, ale půda není rozbahněná. Další častou chybou je sbírat houby v mlazinách, které jsou mladší než pět let. V takových porostech ještě není dostatečně vyvinutý kořenový systém a houby tam většinou nerostou.

Mladé smrčiny a mlaziny jsou jedny z nejzajímavějších míst pro sběr hub, ale většina houbařů je míjí. Důvod je prostý: vypadají nehostinně, je v nich špatný přístup a často ani nevíte, kde přesně začít. Přesto právě tady rostou druhy, které v prosvětlených starých lesích nenajdete. Klíčem je pochopit, proč tyto plochy fungují jinak než zbytek lesa.

Hlavní rozdíl spočívá ve vlhkosti a stínu. Mladé smrky rostou hustě, takže půda pod nimi zůstává déle vlhká a chladnější. To vyhovuje mykorhizním houbám, které jsou vázané na kořeny smrků. Najdete tu hřib smrkový, křemenáč smrkový, ale i méně známé druhy jako čirůvku fialovou nebo různé druhy holubinek. V mlazinách se navíc drží podrost bylin a mechů, který vytváří specifické mikroklima.

Praktický tip: vezměte si malý zahradnický kolík nebo tupý nůž a opatrně odhrňte mech. Uvidíte, jestli je pod ním podhoubí. Pokud narazíte na silnou bílou vrstvu, máte našlápnuto. Naopak pokud je půda suchá a bez mycelia, zbytečně nerozrývejte okolí. V mlazinách také platí, že čím starší je porost, tím pestřejší houby rostou. Smrčiny ve věku deseti až dvaceti let bývají nejproduktivnější.

Nezapomínejte, že mlaziny jsou často součástí honiteb nebo se v nich těží dřevo. Respektujte případné zákazy vstupu a neničte mladé stromky. Sbírejte jen plodnice, které znáte, a vždy je odřezávejte u země, abyste nepoškodili podhoubí. Pokud si nejste jisti, houbu raději nechte být. V mlazinách se totiž občas objevují i vzácné chráněné druhy, které je lepší jen vyfotit.