Základem je světlost. Ve Skandinávii je zima dlouhá a den krátký, proto se interiéry navrhují tak, aby odrážely každý paprsek. Stěny držte v bílé, krémové nebo velmi světle šedé. Vyhněte se čistě bílé bez odstínu, působí studeně. Vhodnější je bílá se žlutým podtónem. Podlahu volte světlou — buď světlý dub, nebo bílý lak. Tmavá podlaha pohlcuje světlo a celý efekt se ztratí. Pokud máte tmavou podlahu a nechcete ji měnit, použijte velký světlý koberec z vlny nebo juty.

Pátý návyk je o rytmu. Tříděný odpad není dekorace, má se vynášet. Pokud budete čekat, až se nádoba naplní úplně, budete ji muset vysypat do velké popelnice, což často znamená cestu přes celý dům. Naplánujte si vynášení na pevný den – třeba v sobotu ráno nebo v den, kdy se stejně chodí s košem. Když se to stane rutinou, přestanete to řešit. A když náhodou jeden týden vynecháte, nic se neděje. Systém nemusí být dokonalý, musí jen vydržet.

Koupelna v panelovém bytě má jedno velké omezení: podlahu nelze jen tak vytrhnout a položit novou, protože pod ní vedou rozvody a často i sousedé. Kdo se do rekonstrukce pustí bez rozmyslu, skončí s napuchlým linoleem, zatékající vodou do spár a plísní u prahu. Nejčastější chyba není ve výběru materiálu, ale v tom, že se podlaha pokládá na starý, nerovný a vlhký podklad.

Vlastní poličkový systém vypadá jako jednoduchý projekt, dokud nedojde na výběr materiálu a způsobu uchycení. Nejčastější chyba není v designu, ale v podcenění nosnosti a typu zdi. Než začnete řezat, zjistěte, do čeho budete kotvit. Beton, cihla, pórobeton a sádrokarton mají odlišné požadavky a univerzální řešení neexistuje.

Bioodpad v bytě: kam s ním, když není zahrada Bioodpad je nejproblematičtější složka bytového třídění. Zbytky ovoce, zeleniny, čajové lístky, kávová sedlina a skořápky od vajec patří do hnědé nádoby nebo do kompostéru. V bytě se vyplatí malá uzavíratelná nádoba s víkem a filtračním sáčkem, která se vynáší každý druhý den. Do bioodpadu nepatří zbytky vařených jídel, mléčné výrobky, maso, kosti ani olej. Tyto složky způsobují zápach a kompostér znehodnocují.

Většina domácností má jeden koš a vedle něj igelitku, do které se postupně přesune všechno. Třídění ale nezačíná u kontejnerů na ulici, nýbrž u kuchyňské linky. Rozhoduje především to, jak daleko od sebe stojí nádoby na plast, papír a bioodpad. Pokud musíte obcházet byt, abyste sklenici od jogurtu hodili do správné nádoby, budete ji házet do směsného odpadu. Řešení není složité: tři malé nádoby vedle sebe a jedna na směsný odpad.

Osvětlení rozdělte na tři vrstvy. Hlavní stropní světlo použijte jen rady pro rekonstrukci úklid a příchod, ne pro večerní posezení. Nad stolem zavěste nízké svítidlo s teplým světlem, které osvětlí desku, ale neoslní sedící. K sedačce postavte stojací lampu nebo nástěnné svítidlo tak, aby světlo dopadalo na čtení z boku, ne proti očím. Vypínače nechte u dveří a u sezení, abyste nemuseli přecházet celou místnost. Studené bílé světlo do obýváku nepatří, kazí večerní atmosféru a v kombinaci s tmavým nábytkem působí nemocničně.

Plasty se dělí podle tvaru, ne podle barvy. Do žlutého kontejneru patří fólie, tašky, kelímky, PET lahve a obaly od kosmetiky, pokud jsou prázdné. Hlavní pravidlo zní: vypláchnout a zmáčknout. Zbytek tekutiny v lahvi zbytečně zabírá místo a znečišťuje ostatní odpad. Víčka se mohou nechat našroubovaná, protože jsou z jiného druhu plastu a třídí se spolu s lahví. Naopak guma, linoleum, molitan nebo obaly od léčiv nepatří do plastů vůbec.

Nastavení třídění v bytě není jednorázový úkol. Funguje jen tehdy, když je systém po ruce a kdykoliv dostupný. Tři nádoby u linky, jedna nábytek na míru směs a pravidelný rytmus vynášení vydrží i v malém bytě. Zásadní není dokonalost, ale to, že se každý den udělá malý krok správným směrem. Kdo jednou pochopí rozdíl mezi tím, co patří do plastů, a tím, co už ne, přestane řešit, kam s čím.

Barvy mimo bílou používejte střídmě. Skandinávská paleta snese šedou, světle modrou, tlumenou zelenou a jemnou růžovou. Vždy jako doplněk, ne jako základ. Dobré je pravidlo: jedna barva na stěně, jedna v textilu, zbytek neutrální. Nepřidávejte čtvrtou a pátou barvu jen proto, že se vám líbí. Výsledek bude roztříštěný a styl zmizí.

Světlo je třetí složka a nejčastěji se podceňuje. Skandinávský interiér nepotřebuje jeden velký lustr uprostřed stropu. Potřebuje několik menších zdrojů světla v různých výškách. Na stropě stačí jedno jednoduché svítidlo, zbytek doplňte stojany, nástěnnými lampami a malými lampičkami na parapetech a poličkách. Teplota světla držte mezi 2700 a 3000 K, tedy v teplejším spektru. Studené bílé světlo nad 4000 K patří do kanceláří, ne do obývacího pokoje.

For more about barvy stěn do obýváku review the website.