Koupelna se zdá jako nutnost, ale i tady se dá ubrat. Vynechte mytí dlaždic, spárování a vytírání podlahy za WC. Tyto úkony jsou časově náročné a při rychlém úklidu je návštěva neocení. Zaměřte se pouze na umyvadlo, zrcadlo a toaletu. Hadr, ocet a voda stačí. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které je potřeba nechat působit – to zdržuje. Také neřešte prádlo v koši, pokud není přeplněný.

Většina lidí začne v garáži tím, že vyhází nepořádek a nakoupí regály. Jenže po pár měsících je zase plná a všechno na zdech chytá plíseň. Důvod nebývá lenost, ale to, že se zapomíná na dvě věci: vlhkost a pohyb vzduchu. Garáž totiž není sklad v obýváku. Betonová podlaha a studené zdi táhnou vlhkost ze země, a když ji zavřete regály až ke stropu, nemá kam unikat.

Spotřeba se počítá z plochy stěn a stropu, ne z počtu místností. Změřte obvod místnosti, vynásobte výškou a odečtěte okna a dveře. Jeden litr kvalitní disperzní barvy obvykle vystačí na šest až osm metrů čtverečních při dvou vrstvách, u tmavých nebo výrazně krycích odstínů je to méně. Vždy kupujte jednu várku pro celý byt – odstíny z různých šarží se mohou nepatrně lišit a na velké stěně je rozdíl vidět. Barvu před použitím důkladně promíchejte, i když ji prodavač už míchal.

Nejčastější chyba při udržování pořádku na pracovním stole není lenost, ale snaha uklidit všechno najednou. Lidé vezmou hromadu papírů, smotají kabely do klubka, vysypou drobnosti do šuplíku a za týden sedí ve stejném chaosu. Pořádek nevzniká velkým úklidem, ale tím, že každá věc má své místo, kam se dá vrátit bez přemýšlení. Pokud místo neexistuje, žádný úklid nevydrží.

Úložné koše vypadají jako jednoduché řešení, ale právě u nich se nejčastěji zvrtne celý systém ukládání. Nakoupíte pár kusů, doma zjistíte, že do police nepasují, dno se prohýbá a za měsíc je zase všechno rozházené. Problém nebývá v nepořádku, ale v tom, že koše neodpovídají tomu, co do nich skutečně chcete dávat. Než začnete cokoli objednávat, změřte vnitřní rozměry skříně a teprve pak hledejte koše.

Typické chyby se opakují. První je jediný centrální lustr bez dalších světel — vzniká ostrý kontrast a tvrdé stíny. Druhá je studené bílé světlo všude, což z obýváku dělá čekárnu. Třetí je příliš mnoho bodových světel bez možnosti stmívání, takže večer je místnost přesvícená. Čtvrtá je světlo mířící přímo do očí při sezení na pohovce. Většina z nich se dá opravit výměnou žárovky nebo přidáním jedné stojací lampy.