Nejčastější chyba je míchání mastných obalů od jogurtů a konzerv do plastu. Mastnota znehodnotí celou várku recyklace, i když je zbytek čistý. Další chybou je dávat papírové kapesníky a ubrousky do papíru – patří do směsného odpadu, protože obsahují vlhkost a chemikálie. Stejně tak kelímky od kávy s tenkou plastovou vrstvou nepatří do papíru ani do plastu, pokud je nejdříve nerozlepíte. Pokud si nejste jisti, zda něco patří do recyklace, raději to dejte do směsného odpadu. Znečištěná recyklace je horší než žádná.

Typická chyba je koupit nádobu podle počtu osob v domácnosti bez ohledu na zvyklosti. Čtyřčlenná rodina, která hodně vaří a má malé děti, vyprodukuje jiné množství než čtyři dospělí, kteří většinu dne tráví mimo domov. Další častá chyba je podcenění objemu u recyklace: lidé koupí malý koš na plast a pak ho musejí šlapat, aby se vešel. Slisovaný plast zabírá méně místa, ale nesmí být znečištěný, jinak ho svozová firma může odmítnout.

Základem je zavést dvě nádoby přímo v kuchyni, ne někde na chodbě. Malý uzavíratelný kyblík na biologický odpad s víkem a druhá nádoba na suchý odpad. Do suché patří plastové obaly, plechovky, sklo a papír, který není znečištěný. Do mokré patří slupky, zbytky jídla, kávová sedlina, čajové lístky a papírové ubrousky od jídla. Víko u bioodpadu není detail – bez něj se do kuchyně šíří pachy a vlhkost, která podporuje plíseň.

Zatmavení má jasný smysl, pokud usínáte při světle, které nemůžete vypnout, nebo pokud se budíte dřív, než potřebujete. Typicky jde o ložnice orientované na východ, byty v přízemí u rušné ulice nebo domácnosti, kde někdo pracuje na směny a spí přes den. Pomůže také v létě, kdy světlo přichází kolem čtvrté ráno. Naopak pokud spíte dobře a jen občas vás probudí světlo, kterému se dá vyhnout stažením žaluzie, není důvod kupovat fólii nebo panely. Zbytečné je zatmavení i tam, kde potřebujete ráno přirozeně vstávat – úplná tma může posunout váš biorytmus a ráno budete rozespalí.

Začněte večer nebo za úplňku. Zhasněte v místnosti a projděte okolí okna. Zkuste si lehnout na postel a dívat se stejným směrem jako obvykle před spaním. Uvidíte, které místo vás ruší nejvíc. Často to není celá plocha okna, ale úzký pruh podél rámu, roh, nebo dokonce odraz od lesklé plochy na nábytku. Teprve pak má smysl řešit konkrétní opatření.

Relaxační koutek v bytě většinou vzniká tak, že se někde nahromadí polštář, svíčka a dvě kytky, a pak se tam nikdo nevrací. Aby místo fungovalo, musí řešit dvě věci současně: zeleň, která snižuje vizuální hluk, a ticho, které snižuje hluk skutečný. Začněte tím, že si v místnosti vyznačíte konkrétní plochu – stačí dva metry čtvereční u okna nebo v rohu, kam nikdo nechodí. Koutek nesmí být průchozí, jinak ho budete neustále rušit.

Ne každý má v ložnici roletu nebo žaluzii a instalace nové je často nemožná – ať už kvůli pronájmu, atypickému oknu, nebo penězům. Přesto se dá dosáhnout snesitelného šera pro spánek. Rozhodující je nejdřív zjistit, kudy světlo skutečně proniká. Nestojí za to slepě kupovat zatemňovací závěs, když vám světlo leze spárou mezi rámem a zdí nebo odrazem od protější fasády.

Častá chyba je snažit se odstranit veškeré světlo. Úplná tma není nutná a snaha o ni vede k předimenzovaným řešením, která se přes den těžko odstraňují. Stačí, když je světlo rozptýlené a slabé. Pomůže i změna uspořádání: postel umístěte tak, aby okno nebylo v přímé linii s vaším obličejem. Někdy stačí otočit hlavu na druhou stranu a problém zmizí. Zvažte také noční světlo s teplým odstínem – malý zdroj v místnosti potlačí vnímání světla zvenku.

Pokud závěs nepřichází v úvahu, zkuste přes okno připevnit desku z izolační pěny nebo silnější karton potažený látkou. Musí přesně kopírovat tvar okna a držet na suchém zipu. Přes den ji sundáte, večer vrátíte. Není to elegantní, ale funguje. U menších oken se osvědčil skládací paraván z pevného materiálu postavený před okno. Světlo neodstraní úplně, ale potlačí ho natolik, že mozek přestane vnímat kontrast mezi tmou a zdrojem světla.

Zatemňovací závěs není jediná cesta Nejúčinnější je závěs z husté tkaniny, který se nedotýká jen skla, ale přesahuje okno ze všech stran alespoň o deset centimetrů. Důležité je, aby byl uchycený ke zdi nebo ke stropu, ne na tyči v rámu. Mezera mezi závěsem a zdí je slabé místo. Řešením je suchý zip nalepený na rám a na okraj závěsu, nebo magnetická páska. Pozor na levné zatemňovací fólie – na skle vytvářejí bubliny a přes den vypadají neupraveně.