Bylinky z lednice vydrží i dva týdny, když se k nim chováte jako k řezaným květinám. Většina lidí je hodí do přihrádky v původním sáčku a diví se, že do tří dnů zčernají. Přitom stačí odstranit gumičku, prohlédnout listy a rozhodnout, jestli bylinka patří do vody, nebo do vlhkého obalu. Právě tohle rozhodnutí určí, jestli vám petržel, máta nebo koriandr vydrží do dalšího nákupu.

Oregano a majoránka jsou suché bylinky, které snesou dlouhé vaření. Oregano dejte do rajčatové omáčky hned na začátku, majoránku do bramboráku, guláše nebo čočky. Pozor na majoránku z obchodu, bývá přesušená a bez chuti. Když ji rozemnete v dlani a necítíte nic, vyhoďte ji. Bylinky mají omezenou trvanlivost a po roce v šuplíku ztrácejí vůni.

Kdy přidat bylinku, aby se nespálila a nezhořkla Rozmarýn patří k pečenému masu, bramborám a luštěninám. Je silný, takže ho stačí málo. Větvičku vložte do trouby k masu a před podáváním vyjměte, jehličky jsou tuhé. Bazalku naopak nikdy nevařte dlouho. Přidávejte ji až na konci nebo přímo na talíř, jinak zčerná a zhořkne. Stejné pravidlo platí pro petrželovou nať a koriandr — teplo je zabije během minut.

Hustý tvar není výsledkem jednoho zásahu, ale pravidelnosti. Když budete zaštipovat včas, nad páry listů a vždy jen mírně, rozmarýn na parapetu vytvoří kompaktní keřík, který vydrží i několik let. Kdo čeká, až výhony zdřevnatí, už jen těžko něco napraví.

Začněte tymiánem. Je to nejuniverzálnější bylina na maso, polévky, pečenou zeleninu i houby. Čerstvý tymián přidávejte na začátku vaření, aby se rozvoněl v tuku. Suchý tymián drťte mezi prsty až do hrnce, jinak zůstane na dně a v jídle ho ucítíte jen náhodou. Typická chyba: lidé ho sypou až na talíř, kde už nestačí pustit chuť.

Jak poznat, že voda stojí, a co s tím děl

Hustý tvar nevznikne jen řezem. Rozmarýn potřebuje hodně přímého světla, ideálně šest hodin denně, a propustný substrát s pískem. Zalévejte až ve chvíli, kdy je povrch zeminy suchý na dotek. Přelití vede k opadu listů a řídkému vzhledu, který žádné stříhání nespraví. Během zimy omezte zálivku na minimum a udržujte rostlinu v chladnější místnosti, kde teplota neklesne pod pět stupňů. Právě teplý suchý vzduch z topení je největší nepřítel kompaktního tvaru.

Semena vysévejte od konce března do srpna, vždy po dvou až třech týdnech, abyste měli čerstvé listy průběžně celou sezónu. Hloubka výsevu je jeden až dva centimetry, řádky by měly být od sebe dvacet až třicet centimetrů. Půda má být kyprá, dobře odvodněná a na jaře už prohřátá na alespoň sedm stupňů. Kopr klíčí spolehlivě při teplotě půdy kolem patnácti stupňů, při chladnějším počasí semena často shnijí. Po výsevu záhon jen lehce zalejte, aby se semena nevyplavila. První rostlinky se objeví za deset až čtrnáct dní.

Když jídlo přesolíte, nepomůže rýže ani brambora. Pomůže bylinka. Čerstvá petržel, koriandr nebo bazalka přebijí slanost a vrátí jídlu svěžest. Když je omáčka příliš kyselá, přidejte špetku cukru a majoránku. Když je mdlá, tymián a oregano. A když je příliš ostrá, smetana a pažitka.

Nekupujte všechny bylinky najednou. Začněte třemi, které skutečně používáte, a zbytek přidávejte podle toho, co vaříte. Sůl, pepř, cibule, česnek a tymián zvládnou většinu večeří. Ostatní jsou bonus, ne povinnost.

Základ každé kuchyně netvoří sada drahých koření, ale šest až osm bylinek, které se používají pořád. Pokud máte doma sůl, pepř, cibuli a česnek, máte půlku hotovou. Zbytek obstarají suché i čerstvé bylinky, které zvládnou jak běžné vaření, tak rychlou opravu pokažené chuti.

Čerstvé bylinky vydrží déle, když je dáte do sklenice s vodou a přikryjete sáčkem. Basil ale do chladničky nepatří, zčerná. Nechte ho při pokojové teplotě ve vodě. Pažitku a petrželku naopak skladujte v chladu, zabalené ve vlhké utěrce. Pokud bylinky kupujete v květináči, přesazení do většího květináče prodlouží životnost o týdny, ale nikdy je nedávejte na přímé slunce za okno.