Než látku koupíte, udělejte tři věci. Přiložte vzorek k oknu ve dne i večer při umělém světle. Prohmatejte ho mezi prsty, jestli se nepářou nitě. A zjistěte, zda se dá prát nebo jen chemicky čistit – u velkých závěsů je praní v pračce často nereálné.

Nejčastější chyba je nakupovat podle metrů bez ohledu na ředění. Závěs má mít minimálně dvojnásobek šířky okna, u lehkých látek klidně dva a půl násobku, jinak vznikne placatá plocha místo záhybů. Druhá chyba je kombinovat těžkou látku s tenkou garnýží – držák to neudrží a po půl roce povolí. Třetí je zapomenout na srážlivost: přírodní materiály se po vyprání zkrátí, proto nechte vždy rezervu na spodním lemu.

Zásadní je cirkulace vzduchu. Otevřené okno samo o sobě nestačí, protože vlhký vzduch se drží u země a u stěn. Postavte sušák tak, aby byl volně přístupný ze všech stran, ideálně doprostřed místnosti, ne těsně u zdi nebo za dveřmi. Pomůže obyčejný stojanový ventilátor namířený na prádlo – i levný model zrychlí odpar klidně o třetinu. Pokud máte digestoř s vývodem ven, sušte povlečení v koupelně s ní zapnutou. V koupelně ale pozor na dvě věci: nesmí být vyhřátá na příliš vysokou teplotu a nesmí v ní být těsno, jinak se vlhkost usadí na dlažbě a ve spárách.

Kvalita povlečení se nepozná podle obalu ani podle toho, jak vypadá na produktové fotce. Rozhoduje materiál, dostava tkaniny, způsob šití a to, úložné prostory v malém bytě jak se povlečení chová po prvním vyprání. Následujících pět znaků prověříte přímo v prodejně nebo po doručení doma, bez speciálního vybavení.

Len je nejstarší variantou a znát to i na jeho vlastnostech. V létě chladí, v zimě izoluje a postupně měkne. Ze začátku je ale tuhý a trochu drsný, což řada lidí vzdá předčasně. Chce to trpělivost — po deseti až patnácti vypráních získá příjemnou měkkost. První praní by mělo být na nižší teplotu a bez prášku s enzymy, jinak vlákno ztrácí pevnost. Žehlete len vlhký, dokud je látka ještě navlhlá, jinak budete žehlit hodiny.

Len je nejchladivější a nejtrvanlivější, ale také nejnáročnější na údržbu. Skvěle odvádí teplo, takže je ideální na léto a pro lidi, kterým je v noci horko. Na druhou stranu se výrazně mačká a zpočátku může být trochu drsný. Po každém praní změňte tvar a sušte volně, ideálně na vzduchu. První praní volte na nižší teplotu, aby se látka příliš nesrazila. Běžnou chybou je sušit len v sušičce na vysoký stupeň — tkanina pak ztvrdne a zkrátí se.

Třetí kontrolou je chování po vyprání. Povlečení vyperte podle etikety na 40 °C, bez aviváže a s poloviční dávkou pracího prostředku. Kvalitní bavlna se srazí maximálně o dvě procenta, drží barvu a zůstane měkká. Pokud se látka výrazně srazí, začne pouštět barvu nebo ztvrdne, nejde o kvalitní kus. Pozor také na žmolkování — to se objevuje u krátkých vláken a je nevratné.

Druhým krokem je prohlídka švů a zapínání. Kvalitní povlečení má obnitkované švy, které se nerozpadají, a zip nebo knoflíky našité dvojitou nití. Prohmatejte vnitřní stranu — neměla by být cítit žádná zatuhlina od lepidla ani volné nitě. U levnějších kusů se švy často krabatí už po prvním vyprání, protože látka nebyla předeprána. Právě předepírání je znakem, že výrobce počítá se sražením a zákazník nedostane po prvním praní povlečení o číslo menší.

Výběr látky na závěsy nezačíná u vzoru ani u barvy. Začíná u toho, kolik látka váží, jak se chová v záhybu a kolik světla propustí. Kdo tyto tři vlastnosti podcení, skončí buď se závěsem, který stojí jako karton, nebo s takovým, který se rozcuchá při každém průvanu.

Posledním, ale často opomíjeným znakem je certifikace. Oeko-Tex Standard 100 zaručuje, že látka neobsahuje zdraví škodlivé látky, což je důležité zejména u povlečení pro děti. Certifikát najdete vytištěný na etiketě nebo v průvodní dokumentaci. Bez něj se ochuzený kupující vystavuje riziku, že povlečení obsahuje azobarviva nebo formaldehyd, které se při pocení uvolňují. Kvalitní české povlečení tyto údaje uvádí dobrovolně, protože ví, že právě v nich spočívá rozdíl mezi sezónním zbožím a úložné prostory v malém bytěýrobkem na roky.

Gramáž udává hmotnost látky na metr čtvereční a nejvíc ovlivní, jak závěs drží tvar. Lehké látky do zhruba 150 g/m² se krásně vlní, ale jsou průsvitné a špatně se žehlí. Střední pásmo 200–280 g/m² je kompromis, který zvládne jak obývací pokoj, tak ložnici. Těžké látky nad 300 g/m² padají do pevných svislých záhybů, ale potřebují bytelnější garnýž a pevné kotvení do zdi.

Dostava tkaniny a gramáž rozhodují o životnosti Dostava udává počet nití na centimetr čtvereční a přímo ovlivňuje hustotu a pevnost látky. U kvalitního povlečení se pohybuje od 120 do 200 nití; hodnoty pod 100 znamenají řídkou tkaninu, která se po pár praních vytáhne a ztratí tvar. Gramáž by se měla držet mezi 110 a 140 g/m². Lehčí látka je sice příjemná na léto, ale rychle se prodře, těžší naopak déle vydrží a lépe se žehlí. Tyto údaje najdete buď na visačce, nebo si je vyžádejte u prodejce — seriózní dodavatel je zná.

In case you loved this informative article as well as you wish to get more info regarding úLožNé Prostory V MaléM Bytě kindly pay a visit to our web-site.