Typické chyby se opakují. Lidé nechají zasklít lodžii bez posouzení statiky, neřeší odvod kondenzátu, nebo zapomenou na větrání. Bez odvětrání se uvnitř sráží vlhkost, objevuje se plíseň a poškozuje se zdivo. Další chybou je podcenění montáže: seb kvalitnější systém špatně ukotvený a nedostatečně utěsněný přinese jen problémy. Před podpisem objednávky si vyžádejte zaměření přímo na místě a písemně domluvte rozsah prací, včetně likvidace starých rámů a úklidu.

Nejčastější chybou je zalévání podle kalendáře. Někdo se rozhodne, že každou neděli dá každé rostlině sklenici vody, ať se děje, co se děje. Jenže potřeba vody se mění podle světla, teploty, velikosti květináče i ročního období. V zimě rostlina odpočívá a spotřebuje mnohem méně vody než v červnu. Řešení je jednoduché: před zalitím strčte prst dva až tři centimetry do substrátu. Pokud je vlhký, počkejte. Pokud je suchý, zalijte.

Malý obývák v paneláku má obvykle dvě okna na jedné straně, nízký strop a jedny dveře do chodby. To určuje, co můžete dělat a co ne. Než začnete cokoli kupovat, změřte si půdorys a zapište si, kudy procházíte od dveří k oknu a k sedačce. Tahle trasa musí zůstat volná. Pokud ji zastavíte skříní nebo stolem, místnost bude působit menší, i když bude jinak zařízená perfektně.

Další častá chyba je nechávat v chodbě sezónní boty celý rok. Zimní boty v létě jen zabírají místo a práší se. Přesuňte je do krabic s víkem a uložte jinam — do sklepa, do komory, pod postel. Do chodby se vracejí až s prvním chladnějším počasím. Totéž platí pro sandály a tenisky v zimě. Pokud nemáte kam je dát, zvolte alespoň jednu krabici, kterou postavíte na dno skříně nebo na vrchol police, kam běžně nedosáhnete.

Zásadní je také stav původní konstrukce. Prohlédněte si zábradlí, nosnou desku a připojení k fasádě. Pokud zábradlí vykazuje korozi, uvolněné kotvení nebo popraskaný beton, zasklení by problém jen prohloubilo. Stejně tak je nutné ověřit, zda je lodžie součástí bytu, nebo jde o společný prostor domu. U společných prostor je potřeba souhlas vlastníka nebo společenství.

Nejčastější chyba při plánování vrtu je podcenění geologického průzkumu. Bez mapy puklin a měření teplotního gradientu se vrt může minout o stovky metrů. Další častá chyba je poddimenzované potrubí. Když je průměr malý, voda v něm rychle ztrácí teplotu a do domů dorazí vlažná. Pozor také na korozi — geotermální voda obsahuje rozpuštěné minerály a plyny, které běžnou ocel rozleptají během několika let. Proto se používají plastové nebo nerezové trubky.

U bot platí podobné pravidlo. Na podlaze nechte jen jeden pár na osobu, který se právě používá. Ostatní boty patří do botníku nebo na polici. Pokud botník nemáte, postačí dvě police nad sebou v rohu. Důležité je, aby police nebyly hlubší než 35 cm, jinak do chodby trčí a lidé do nich narážejí. Na polici dávejte boty patami k sobě, ne špičkami, ušetříte tím několik centimetrů na každé straně.

Využijte svislý prostor, ne podlahu Podlaha v chodbě je nejcennější plocha pro pohyb, ne pro skladování. Vyřešte to tak, že na zeď připevníte lištu s háčky ve výšce přibližně 170 až 180 cm. Pod ní postavte úzkou lavici nebo jen prkno na dvou konzolách, které slouží k obouvání. Na háčky věšejte bundy, které se momentálně nosí, maximálně tři až čtyři kusy. Zbytek patří do skříně v jiné místnosti. Na lištu nikdy nevěšte mokré bundy přes sebe — vlhkost se drží mezi vrstvami, bunda neuschne a začne zapáchat.

Poslední vychytávka se týká dveří. Křídlo dveří, které se otevírá do chodby, zabere při otevření půl metru čtverečního, který nemůžete použít. Zkuste dveře zajistit tak, aby se otevíraly ven, nebo alespoň odstraňte práh a nechte je otevřené do strany. Nad dveřmi pak vznikne prostor, kam se vejde úzká polička na čepice a rukavice. Tím získáte místo, aniž byste do chodby přidali jediný centimetr nábytku.

U bund si dejte pozor na dvě věci. První je váha — těžká zimní bunda na slabém háčku ve sádrokartonu vydrží jen do prvního zatížení. Háček vždy upevněte do nosného materiálu nebo použijte hmoždinku určenou pro daný typ zdi. Druhá věc je šířka ramínek. Široká ramínka u kabátů drží tvar, ale v úzké chodbě se do sebe zamotají. Sjednoťte ramínka na jednu velikost a věšte je stejným směrem, tedy všechny háčky k sobě. Ušetříte tím místo a bundy se nebudou mačkat.

V malé chodbě se každý pár bot a každá bunda nasčítají rychleji, než člověk čeká. Jakmile jich je víc než místa na zemi, začnou se hromadit na jedné hromadě, přes kterou se nedá projít. První chyba, kterou lidé dělají, je snaha vyřešit to dalším kusem nábytku. Do chodby široké metr se nevejde skříň, aniž by se z ní stal tunel. Místo toho je lepší vyjít z toho, co chodba skutečně snese, a přizpůsobit tomu počet bot a bund, které tam mají zůstat.