Pro chodbu je ideální „překážková linka" z barevných papírů nebo švihadel položených na zem. Děti procházejí bosky nebo v ponožkách, našlapují jen na určené barvy, mezitím plní krátké úkoly – vyjmenovat tři ovoce, udělat dva poskoky, zopakovat rytmus. Tato hra nutí k soustředění a zároveň protáhne chodidla. Pozor na kluzkou podlahu: předem ji zkontrolujte a odstraňte případné klacky nebo hračky, které tam zůstaly po jiné činnosti.

Typická chyba je vyhodit věci, které ještě potřebujete, a pak je nahradit novými. To není minimalismus, jen recyklace nepořádku. Další chybou je tlak na dokonalost: prázdné police, minimální počet kusů oblečení, žádné dekorace. Pokud vám to nevyhovuje, nedělejte to. Minimalismus má sloužit, ne svazovat. Také si dejte pozor na to, že uklidíte jednou a za měsíc je stav stejný. Bez pravidelného, krátkého úklidu se pořádek neudrží.

Závěsy nikdy nevěšejte mokré do sušičky, pokud na to látka není výslovně určená. Vysoké teploty lámou vlákna a způsobují, že látka ztrácí barvu i pevnost. Po vyprání je zavěste rovnou na garnýž nebo je položte na sušák do stínu. Přímé slunce působí na textil stejně ničivě jako horký vzduch – barvy vyblednou a vlákna zkřehnou. Žehlete z rubu, u syntetických materiálů přes tenkou bavlněnou plenu a s žehličkou na nízký stupeň.

Hotový kus neukládejte naplocho na podlahu. Skleněná deska položená přímo na tvrdém povrchu se při sebemenším otřesu ohne a praskne. Postavte ji na bok, svisle, opřenou o stabilní stěnu nebo o konstrukci, ze které jste ji sundali. Mezi jednotlivé desky dávejte vrstvu měkké podložky, nikdy je nestohujte přímo na sebe bez prokladu. Stejně tak nikdy nepřepravujte sklo položené na střeše auta nebo volně v zavazadlovém prostoru bez zajištění.

Rozdíl je i v atmosféře. Na San Siru jde zvuk nahoru a ztrácí se, ale je cítit historie. V Allianz Areně je zvuk ostřejší, přesnější a hlasitější, protože je střecha zavřená. To znamená, že pokud jsi citlivý na hluk, vezmi si špunty. Není to slabost, je to praktické. Zároveň platí, že v Mnichově se mnohem víc řeší, co máš na sobě, pokud jde o barvy soupeře. Neutrální oblečení je bezpečnější volba, pokud nejdeš fandit domácím.

Po doručení nechte sklo v obalu alespoň hodinu, než ho začnete montovat. Po cestě v chladu je materiál zkřehlý a náhlý teplotní rozdíl v teplé místnosti mu nesvědčí. Teprve potom odstraňte pásku, zkontrolujte hrany a díly sestavte zpět. Pokud při demontáži něco chybělo nebo se ztratilo, je lepší to řešit hned, než sklo znovu rozebírat. Příprava, která vypadá jako zdržení, je ve skutečnosti jediná pojistka, že skleněný nábytek dorazí v celku.

Před stavbou si udělejte jednoduchý test. Vybrané místo ohraničte kolíky a nechte tam přes noc položenou desku nebo prkno. Ráno zkontrolujte, jestli je zespodu mokré. Pokud ano, hledejte jiné místo. Pak změřte, kolik metrů ujdete s kolečkem od vrat k místu budoucího kurníku – pokud je to dál než dvacet kroků, zvažte kompromis. Až budete mít jistotu, teprve potom řešte velikost, materiál a konstrukci.

Při samotné nakládce platí jedno pravidlo: sklo se nedrží za hranu, ale za plochu oběma rukama. Zvedejte ho ve dvou lidech, i když se to zdá zbytečné. Jeden člověk zvládne menší stolek, ale u větší desky hrozí kroucení a prasknutí ve chvíli, kdy ji držíte jen za jeden roh. Vozidlo vyložte tak, aby sklo nemohlo klouzat – použijte deky, molitan nebo pěnové klíny. Přepravujte ho na výšku, zajištěné proti pohybu, nikdy ne naplocho přes ostatní věci.

Začněte demontáží. Odšroubujte všechny spoje, kterými je skleněná deska připevněná ke kovové nebo dřevěné konstrukci. Nezůstávejte u toho, že „to drží pohromadě". Šrouby, podložky a spojovací prvky vložte do uzavíratelného sáčku a ten přelepte páskou přímo na příslušný díl konstrukce. Většina lidí udělá chybu, že díly smíchá do jedné krabice – při vybalování pak ztratí přehled a zbytečně riskují poškrábání skla o šrouby.

Skleněný nábytek – konferenční stolek, vitrína nebo jídelní deska – přežije stěhování jen tehdy, když ho na cestu připravíte ještě předtím, než se objeví stěhováci. Nejde o to obalit všechno bublinkovou fólií a doufat. Sklo praská hlavně kvůli bodovému tlaku a kroucení, ne kvůli pádu. Proto je potřeba postupovat systematicky a počítat s tím, že samotná příprava zabere klidně hodinu i víc.

Ochrana hran a ploch, na kterou se zapomíná Sklo je nejzranitelnější na hranách a rozích. Ty obalte nejdřív – ideálně několika vrstvami měkkého papíru nebo pěnového obalu a přes to pevnou lepicí páskou. Teprve potom řešte velkou plochu. Na ni se hodí bublinková fólie, ale pozor: musí být přiložená hladce, bez záhybů, které vytvářejí tlakové body. Mezi sklo a fólii nikdy nedávejte noviny – tiskařská barva se při vlhkosti a tření obtiskne a vyčistit ji z leštěného povrchu je téměř nemožné.