Co dělat, když děti ve družině nudí klasické honičky?
2026.09.19 10:29
Pohyb přidávej stejně opatrně jako ubíráš jídlo. Pes s nadváhou má větší zátěž na klouby a srdce. Začni kratšími trasami, dvakrát denně dvacet minut místo jednoho dlouhého výběhu. Přidej chůzi do kopce nebo klidné plavání, pokud má pes přístup k vodě. Vyhýbej se skákání, aportu s náhlým zastavením a běhu po tvrdém povrchu. V horku choď ráno a večer, ne v poledne.
Jak upravit tempo a techniku, aby sestup neznamenal kon
Barevné území je varianta na vybíjenou bez vybíjení. Rozdělte prostor na dvě poloviny a každé polovině přidělte jinou barvu podlahy nebo met. Děti se pohybují po svém území a snaží se přeběhnout na soupeřovu stranu tak, aby se jich soupeři dotkli jen na předem určeném místě. Kdo je chycen, vrací se na start. Učitelka stojí na kraji a hlídá hranice. Typická chyba: příliš mnoho pravidel na začátku. Začněte jen se dvěma – hranice území a místo doteku. Další přidávejte, až hra běží plynule.
Hry, které zvládnou i děti, co nerady soutěží Sochy v pohybu vypadá jako tichá hra, ale opak je pravdou. Pustíte rytmickou hudbu, děti tančí nebo pochodují, a když hudba utne, ztuhnou v pozici, kterou předtím určila učitelka – třeba „nejvyšší hora" nebo „nejmenší zvíře". Kdo se pohne, vypadává do pozorovací role a hodnotí ostatní. Tím se zapojí i děti, které prohrávají nerady. Pozor na výběr hudby – příliš rychlé skladby děti rozjíždí a přestanou vnímat signál. Osvědčily se písničky s jasným koncem a pauzou.
Základem je štípání na menší kusy. Čím větší je plocha řezu, tím rychleji dřevo vysychá. Štípané poleno o průměru do deseti centimetrů schne výrazně rychleji než celá kulatina. Pokud máte možnost, štípejte dřevo už na jaře, ne až na konci léta. Každý měsíc navíc znamená několik procent vlhkosti dolů. U tvrdého dřeva, jako je buk nebo dub, počítejte s dvěma lety, u smrku a borovice stačí rok.
Klasická honička přestane děti bavit dřív, než si učitelka stihne sednout. Ve družině po vyučování jde hlavně o to nabídnout pohyb, který nevyžaduje dlouhou přípravu ani drahé pomůcky, a přitom děti zaměstná na dvacet až třicet minut. Osvědčuje se vsadit na hry s jasnými pravidly, ale s prostorem pro vlastní taktiku. Níže najdete pět her, které fungují ve třídě, na chodbě i na dvoře, a k nim praktické poznámky, co se v praxi pokazí nejčastěji.
Dřevo, které má na podzim skončit v kamnech, musí projít několika měsíci správného skladování. Rozhoduje přitom nejen délka, ale hlavně způsob uložení. Vlhkost v čerstvém dřevu se pohybuje mezi 50 a 60 procenty a cílem je dostat se pod 20 procent. Toho se nedá dosáhnout tím, že dřevo naházíte na hromadu pod přístřešek a zapomenete na něj. Vzduch musí kolem každé štípané polínka volně proudit.
Na zimu se vyplácí připravit dřevo s předstihem. Kdo začne skladovat až v říjnu, bude topit vlhkým dřevem a ztrácet teplo komínem. Správné skladování není složité, ale vyžaduje důslednost. Vzduch, štípané kusy, suché podloží a otevřené boky – to jsou čtyři věci, které rozhodují o tom, kolik tepla z každého polena skutečně dostanete.
Suché skvrny, které už zaschly, se řeší obtížněji. Nejprve je navlhčete vlažnou vodou s kapkou mýdla a nechte působit deset minut. Potom jemně vyčistěte měkkým kartáčkem. U vínových skvrn můžete zkusit i pastu z jedlé sody a vody. Naneste ji v tenké vrstvě, nechte uschnout a poté vysajte. Pokud skvrna i po opakovaném postupu zůstává, zvažte odborné čištění. U tmavých látek a syntetických potahů je riziko, že se barva po domácím zásahu změní, vyšší.
Překážková stezka z toho, co je po ruce je nejlepší na závěr. Židle, lavice, švihadla, míčky a papírové krabice poskládejte do dráhy, kterou děti zdolávají – podlézání, přeskakování, obíhání, házení do cíle. Dráhu stavte společně s dětmi, ušetříte čas a ony si ji zapamatují. Dbejte na to, aby byl povrch bezpečný a bosé nohy nebyly povinné. Po každém kole dráhu mírně pozměňte, jinak děti ztratí pozornost.
Před topnou sezónou si udělejte jednoduchou kontrolu. Vezměte poleno, rozštípněte ho a změřte vlhkost vlhkoměrem. Pokud ho nemáte, stačí poklepat dvěma poleny o sebe. Suché dřevo zní dutě, vlhké vydává tupý zvuk. Dalším signálem je váha – suché poleno je výrazně lehčí. Pokud dřevo při hoření syčí, kouří a v kamnech se tvoří dehet, je příliš vlhké. V takovém případě ho nechte ještě doschnout a na topení použijte jiné.
Běh podle zvuků trénuje sluch i orientaci. Učitelka vydává různé zvuky – tleskání, pískání, dupání – a každý zvuk znamená jiný pohyb: tlesknutí skok, písknutí dřep, dupnutí otočka. Děti se pohybují po vyznačeném prostoru a reagují. Postupně zrychlujte tempo nebo kombinujte dva zvuky za sebou. Tato hra funguje i v menší místnosti, kde se nedá běhat. Chyba: příliš mnoho zvuků najednou. Tři stačí, čtyři už děti pletou.
Jak upravit tempo a techniku, aby sestup neznamenal kon
Barevné území je varianta na vybíjenou bez vybíjení. Rozdělte prostor na dvě poloviny a každé polovině přidělte jinou barvu podlahy nebo met. Děti se pohybují po svém území a snaží se přeběhnout na soupeřovu stranu tak, aby se jich soupeři dotkli jen na předem určeném místě. Kdo je chycen, vrací se na start. Učitelka stojí na kraji a hlídá hranice. Typická chyba: příliš mnoho pravidel na začátku. Začněte jen se dvěma – hranice území a místo doteku. Další přidávejte, až hra běží plynule.
Hry, které zvládnou i děti, co nerady soutěží Sochy v pohybu vypadá jako tichá hra, ale opak je pravdou. Pustíte rytmickou hudbu, děti tančí nebo pochodují, a když hudba utne, ztuhnou v pozici, kterou předtím určila učitelka – třeba „nejvyšší hora" nebo „nejmenší zvíře". Kdo se pohne, vypadává do pozorovací role a hodnotí ostatní. Tím se zapojí i děti, které prohrávají nerady. Pozor na výběr hudby – příliš rychlé skladby děti rozjíždí a přestanou vnímat signál. Osvědčily se písničky s jasným koncem a pauzou.
Základem je štípání na menší kusy. Čím větší je plocha řezu, tím rychleji dřevo vysychá. Štípané poleno o průměru do deseti centimetrů schne výrazně rychleji než celá kulatina. Pokud máte možnost, štípejte dřevo už na jaře, ne až na konci léta. Každý měsíc navíc znamená několik procent vlhkosti dolů. U tvrdého dřeva, jako je buk nebo dub, počítejte s dvěma lety, u smrku a borovice stačí rok.
Klasická honička přestane děti bavit dřív, než si učitelka stihne sednout. Ve družině po vyučování jde hlavně o to nabídnout pohyb, který nevyžaduje dlouhou přípravu ani drahé pomůcky, a přitom děti zaměstná na dvacet až třicet minut. Osvědčuje se vsadit na hry s jasnými pravidly, ale s prostorem pro vlastní taktiku. Níže najdete pět her, které fungují ve třídě, na chodbě i na dvoře, a k nim praktické poznámky, co se v praxi pokazí nejčastěji.
Dřevo, které má na podzim skončit v kamnech, musí projít několika měsíci správného skladování. Rozhoduje přitom nejen délka, ale hlavně způsob uložení. Vlhkost v čerstvém dřevu se pohybuje mezi 50 a 60 procenty a cílem je dostat se pod 20 procent. Toho se nedá dosáhnout tím, že dřevo naházíte na hromadu pod přístřešek a zapomenete na něj. Vzduch musí kolem každé štípané polínka volně proudit.
Na zimu se vyplácí připravit dřevo s předstihem. Kdo začne skladovat až v říjnu, bude topit vlhkým dřevem a ztrácet teplo komínem. Správné skladování není složité, ale vyžaduje důslednost. Vzduch, štípané kusy, suché podloží a otevřené boky – to jsou čtyři věci, které rozhodují o tom, kolik tepla z každého polena skutečně dostanete.
Suché skvrny, které už zaschly, se řeší obtížněji. Nejprve je navlhčete vlažnou vodou s kapkou mýdla a nechte působit deset minut. Potom jemně vyčistěte měkkým kartáčkem. U vínových skvrn můžete zkusit i pastu z jedlé sody a vody. Naneste ji v tenké vrstvě, nechte uschnout a poté vysajte. Pokud skvrna i po opakovaném postupu zůstává, zvažte odborné čištění. U tmavých látek a syntetických potahů je riziko, že se barva po domácím zásahu změní, vyšší.
Překážková stezka z toho, co je po ruce je nejlepší na závěr. Židle, lavice, švihadla, míčky a papírové krabice poskládejte do dráhy, kterou děti zdolávají – podlézání, přeskakování, obíhání, házení do cíle. Dráhu stavte společně s dětmi, ušetříte čas a ony si ji zapamatují. Dbejte na to, aby byl povrch bezpečný a bosé nohy nebyly povinné. Po každém kole dráhu mírně pozměňte, jinak děti ztratí pozornost.
Před topnou sezónou si udělejte jednoduchou kontrolu. Vezměte poleno, rozštípněte ho a změřte vlhkost vlhkoměrem. Pokud ho nemáte, stačí poklepat dvěma poleny o sebe. Suché dřevo zní dutě, vlhké vydává tupý zvuk. Dalším signálem je váha – suché poleno je výrazně lehčí. Pokud dřevo při hoření syčí, kouří a v kamnech se tvoří dehet, je příliš vlhké. V takovém případě ho nechte ještě doschnout a na topení použijte jiné.
Běh podle zvuků trénuje sluch i orientaci. Učitelka vydává různé zvuky – tleskání, pískání, dupání – a každý zvuk znamená jiný pohyb: tlesknutí skok, písknutí dřep, dupnutí otočka. Děti se pohybují po vyznačeném prostoru a reagují. Postupně zrychlujte tempo nebo kombinujte dva zvuky za sebou. Tato hra funguje i v menší místnosti, kde se nedá běhat. Chyba: příliš mnoho zvuků najednou. Tři stačí, čtyři už děti pletou.