U sedaček a matrací postupujte po menších plochách a mezi tahy nechte povrch oschnout. Matrace tepujte jen zřídka, maximálně jednou za rok, a vždy je nutné počítat s delším schnutím. U čalounění z mikrovlákna nebo umělé kůže se vlhkost může vsáknout do molitanu pod povrchem – pokud se po stlačení ozve mokré „mlasknutí", tepování odložte.

U vlasů je chyba v opačném gardu: lidé je češou příliš silou a mokré. Mokrý vlas je křehčí, proto se při násilném rozčesávání láme. Rozdíl mezi kartáčem a hřebenem je v tom, co od nich chcete. Hřeben se širokými zuby slouží k rozdělení mokrých vlasů a k uhlazení povrchu. Kartáč s měkkými štětinami se používá na suché vlasy, když potřebujete objem nebo naopak srovnání. Kulatý kartáč na vlasy při sušení tvaruje, plochý jen uhlazuje.

Co dělat s čerstvými skvrnami a jak jim předcház

U rozkládacích sedaček a gaučů dávejte pozor na mechaniku. Výplň často sedí na dřevěném rámu a překližce, které mohou být prasklé. Nová pěna je těžší a vyvíjí jiný tlak než ta prosezená. Pokud rám vrzal už před výměnou, po výměně to bude znát víc. Zkontrolujte také pružiny a popruhy – povolený popruh se po nasazení nové výplně může protrhnout.

Častá chyba je také špatná orientace vzoru vůči směru namáhání. Pokud látku nastavujete nebo kombinujete dva kusy, vždy dodržte stejný směr osnovy i útku. Jinak vznikne lom, který po čase vytvoří optický šev a opotřebení se v něm usadí. Stejně důležité je srovnat barevné odstíny – i stejný vzor z různých rolí může mít jiný nádech a rozdíl se projeví až po vyprání.

U nového povlečení počítejte s tím, že první dvě praní mohou uvolnit přebytečná vlákna. To je normální. Perte ho proto nejprve samostatně a naruby. Pokud se žmolky tvoří i po několika praních, může jít o látku s krátkými vlákny, která se žmolkuje vždy. V takovém případě pomůže jen změna materiálu – např. delší bavlna, směs s polyesterem nebo hustší tkanina. Pravidelná údržba pračky, správné dávkování a šetrné sušení jsou ale nejúčinnější prevence, která funguje u všech typů povlaků.

Před zapojením stroje zkuste suchou cestu. Důkladné vyklepání, vysátí s HEPA filtrem a vyčištění povrchu vlhkým hadrem odstraní většinu prachu. Tepování má smysl ve chvíli, kdy textilie zůstává cítit zatuchle, vypadá zašedle, nebo když někdo v domácnosti reaguje na roztoče alergií. U koberce, který je jen opotřebovaný a vyšlapaný, extrakce barvu ani strukturu nevrátí.

Do nádržky patří jen prostředek určený pro tepování, nikdy ne saponát na nádobí. Ten pění, pěna se dostane do motoru a zanechá ve vláknech lepivý film, který přitahuje novou špínu. Stejně tak nepřidávejte ocet ani aviváž – mohou poškodit těsnění přístroje. Po vyčištění nechte místnost větrat a koberec proschnout alespoň několik hodin, ideálně s otevřeným oknem a zapnutým větrákem.

Jak na to, aby to nebylo horší než předtím Nejčastější chyba je příliš mokrý koberec. Vodu je nutné důkladně vysát, často opakovaně stejným tahem tam a zpět, dokud z trysky nevychází jen minimum vlhkosti. Předem vyzkoušejte postup na malém, málo viditelném místě – některé přírodní materiály, jako vlna nebo sisal, mohou po namočení pustit barvu nebo se srazit. U koberců s jutovou podložkou hrozí, že vlhkost zůstane uvnitř a začne plesnivět.

Pokud doma nemáte stroj a zvažujete půjčení, spočítejte si čas na přípravu, schnutí a úklid přístroje. Tepování není univerzální řešení pro každý textil – u jemných látek, ručně vázaných koberců nebo starožitného čalounění je bezpečnější suché čištění. Když si nejste jistí, vyzkoušejte nejdřív jeden menší kus a teprve podle výsledku se rozhodněte pro zbytek domácnosti.

Tepování neboli extrakční čištění je metoda, při které se do textilie vstřikuje ohřátý roztok vody a čisticího prostředku a ihned se z ní vysává. Nejde o žádnou kosmetickou úpravu povrchu – roztok proniká do vláken, uvolňuje nečistoty a vysavač je odsává ven. Právě proto má smysl jen tam, kde je potřeba odstranit něco, co běžný vysavač nebo hadr nechytí: prachové roztoče, zaschlou špínu z bot, zvířecí srst, rozlité nápoje nebo mastnotu.