Častou chybou je také podcenění hmotnosti. Masivní křídlo z polyuretanu s kovovými konzolami může vážit i několik kilogramů, což u malého auta ovlivní těžiště a chování v zatáčkách. Nemluvě o tom, že při montáži na víko kufru bez výztuh hrozí jeho deformace. Reálný přínos takového dílu je pak spíš psychologický: auto vypadá rychleji, ale jezdí hůř. Pokud nejezdíte na okruhy a nepřekračujete běžné rychlostní limity, bude pro vás spojler čistě designovým prvkem.
A co dělat, když už se na laku objeví jemné škrábance? Než sáhnete po agresivní pastě, zkuste jemnou leštící směs určenou přímo pro laky. Nanášejte ji ručně nebo s pomaloběžným leštičem, ne na vysoké otáčky. Vždy pracujte na čistém a suchém povrchu. Po vyleštění lak znovu ošetřete voskem nebo keramickým přípravkem, který vytvoří ochrannou vrstvu. Tím se škrábance nevrátí tak rychle a další mytí bude bezpečnější.
Zimní rána jsou pro majitele vozů s naftovým motorem zkouškou trpělivosti. Nejčastější příčinou problémů není samotný mráz, ale stav palivového systému a baterie. Nafta v chladu mění konzistenci, v palivovém filtru se tvoří krystalky parafínu a startér, který musí protočit studený motor s hustším olejem, potřebuje od baterie maximum energie. Pokud se tedy chceme vyhnout rannímu zoufalství, musíme jednat ještě před příchodem mrazů.
Pamatujte, že pravidelná péče je lepší než jednorázová akce. Auto myjte častěji, ale šetrněji. Týdenní mytí s dvěma kbelíky a kvalitní sušící utěrkou udělá pro váš lak víc než jednou za měsíc pořádná dřina s agresivní chemií. A pokud si nejste jistí, jak na to, nebojte se zeptat v autoservisu nebo u detailera. Ale rozhodně se vyhněte automatickým myčkám s kartáči – tam se vašemu laku uleví jen těžko.
Fyzika spojleru je zrádná v tom, že jeho účinek roste s druhou mocninou rychlosti. Zatímco při běžné jízdě po okresce kolem devadesáti kilometrů za hodinu je přítlak měřitelný spíš teoreticky, na dálnici při sto třiceti už začíná být znát. Problém ale nastává, když si na běžný hatchback namontujete obří křídlo z motorsportu. Ve městě a na dálnici nejenže nepřinese žádný hmatatelný přínos, ale kvůli vyšší hmotnosti a vzdušnému odporu může zvýšit spotřebu. Navíc takové křídlo mění aerodynamiku vozu, který s ním nebyl navržen, a může způsobit nestabilitu při bočním větru.
Dvoukorunová zkouška a další triky, které odhalí pravdu Česká klasika s dvoukorunovou mincí funguje překvapivě dobře. Vložte minci do hlavní drážky tak, aby stál medailon s hodnotou směrem dolů. Pokud vidíte celý nápis „2 Kč" bez překrytí vzorkem, je hloubka dezénu menší než zákonem stanovená hranice. Pozor ale na to, že zákonná hloubka 1,6 mm je naprosté minimum pro technickou způsobilost, nikoli pro bezpečnou jízdu na mokru. Odborníci doporučují měnit letní pneumatiky už při hloubce 3 mm, protože s klesající hloubkou exponenciálně roste riziko aquaplaningu.
Když přijdou první deště po dlouhém suchém období, mnoho řidičů zjistí, že jejich letní pneumatiky už dávno neposkytují potřebnou přilnavost. Hluboký vzorek neznamená automaticky bezpečnou jízdu – rozhodující je skutečná hloubka dezénu, která se s každým ujetým kilometrem nenávratně snižuje. Přitom stačí jednoduchá kontrola, kterou zvládnete za pět minut bez jakýchkoli měřicích přístrojů.
Závěrem platí jednoduchá rovnice. Pro každodenní jízdu a městský provoz je spojler zbytečný a často kontraproduktivní. Pro rychlé dálniční přesuny s kombíkem nebo pro sportovní jízdu na okruhu může být užitečný, ale jen tehdy, když je správně navržený a namontovaný. Než investujete do křídla, zkuste si spočítat, jestli vaše jízda vůbec dosahuje rychlostí, kde by se projevil. Pokud ne, kupte si raději kvalitní pneumatiky nebo úpravu podvozku – ty poznáte na každém kilometru, zatímco spojler zůstane jen ozdobou.
Zimní provoz nafty je předvídatelný, pokud mu věnujete pozornost. Kombinace zimní nafty, aditiva, nového filtru a zdravé baterie je zárukou, že i v mrazu uslyšíte naskočit motor na první pokus. Nezapomínejte ani na kvalitní motorový olej s nižší viskozitou pro zimní období, který usnadní protáčení. A pokud se i přes všechna opatření stane, že motor nenaskočí, nikdy nekombinujte startování se stříkáním startovacích sprejů do sání bez znalosti konstrukce motoru. Většinou stačí trocha času a trpělivosti.
Při samotném měření se vyplatí investovat do kvalitního tlakoměru, který se připojí přímo na ventilku. Většina tlakoměrů na čerpacích stanicích bývá nepřesná a jejich hadice se špatně přikládá, takže snadno ztratíte část vzduchu, než vůbec získáte údaj. Postupujte pomalu: odšroubujte krytku ventilku, přiložte tlakoměr pevně a počkejte, až se hodnota ustálí. Pokud je tlak nižší, než má být, dohustěte na doporučenou hodnotu. V případě, že je tlak výrazně vyšší, upusťte vzduch jemným stisknutím ventilku a znovu změřte.
A co dělat, když už se na laku objeví jemné škrábance? Než sáhnete po agresivní pastě, zkuste jemnou leštící směs určenou přímo pro laky. Nanášejte ji ručně nebo s pomaloběžným leštičem, ne na vysoké otáčky. Vždy pracujte na čistém a suchém povrchu. Po vyleštění lak znovu ošetřete voskem nebo keramickým přípravkem, který vytvoří ochrannou vrstvu. Tím se škrábance nevrátí tak rychle a další mytí bude bezpečnější.
Zimní rána jsou pro majitele vozů s naftovým motorem zkouškou trpělivosti. Nejčastější příčinou problémů není samotný mráz, ale stav palivového systému a baterie. Nafta v chladu mění konzistenci, v palivovém filtru se tvoří krystalky parafínu a startér, který musí protočit studený motor s hustším olejem, potřebuje od baterie maximum energie. Pokud se tedy chceme vyhnout rannímu zoufalství, musíme jednat ještě před příchodem mrazů.
Pamatujte, že pravidelná péče je lepší než jednorázová akce. Auto myjte častěji, ale šetrněji. Týdenní mytí s dvěma kbelíky a kvalitní sušící utěrkou udělá pro váš lak víc než jednou za měsíc pořádná dřina s agresivní chemií. A pokud si nejste jistí, jak na to, nebojte se zeptat v autoservisu nebo u detailera. Ale rozhodně se vyhněte automatickým myčkám s kartáči – tam se vašemu laku uleví jen těžko.
Fyzika spojleru je zrádná v tom, že jeho účinek roste s druhou mocninou rychlosti. Zatímco při běžné jízdě po okresce kolem devadesáti kilometrů za hodinu je přítlak měřitelný spíš teoreticky, na dálnici při sto třiceti už začíná být znát. Problém ale nastává, když si na běžný hatchback namontujete obří křídlo z motorsportu. Ve městě a na dálnici nejenže nepřinese žádný hmatatelný přínos, ale kvůli vyšší hmotnosti a vzdušnému odporu může zvýšit spotřebu. Navíc takové křídlo mění aerodynamiku vozu, který s ním nebyl navržen, a může způsobit nestabilitu při bočním větru.
Dvoukorunová zkouška a další triky, které odhalí pravdu Česká klasika s dvoukorunovou mincí funguje překvapivě dobře. Vložte minci do hlavní drážky tak, aby stál medailon s hodnotou směrem dolů. Pokud vidíte celý nápis „2 Kč" bez překrytí vzorkem, je hloubka dezénu menší než zákonem stanovená hranice. Pozor ale na to, že zákonná hloubka 1,6 mm je naprosté minimum pro technickou způsobilost, nikoli pro bezpečnou jízdu na mokru. Odborníci doporučují měnit letní pneumatiky už při hloubce 3 mm, protože s klesající hloubkou exponenciálně roste riziko aquaplaningu.
Když přijdou první deště po dlouhém suchém období, mnoho řidičů zjistí, že jejich letní pneumatiky už dávno neposkytují potřebnou přilnavost. Hluboký vzorek neznamená automaticky bezpečnou jízdu – rozhodující je skutečná hloubka dezénu, která se s každým ujetým kilometrem nenávratně snižuje. Přitom stačí jednoduchá kontrola, kterou zvládnete za pět minut bez jakýchkoli měřicích přístrojů.
Závěrem platí jednoduchá rovnice. Pro každodenní jízdu a městský provoz je spojler zbytečný a často kontraproduktivní. Pro rychlé dálniční přesuny s kombíkem nebo pro sportovní jízdu na okruhu může být užitečný, ale jen tehdy, když je správně navržený a namontovaný. Než investujete do křídla, zkuste si spočítat, jestli vaše jízda vůbec dosahuje rychlostí, kde by se projevil. Pokud ne, kupte si raději kvalitní pneumatiky nebo úpravu podvozku – ty poznáte na každém kilometru, zatímco spojler zůstane jen ozdobou.
Zimní provoz nafty je předvídatelný, pokud mu věnujete pozornost. Kombinace zimní nafty, aditiva, nového filtru a zdravé baterie je zárukou, že i v mrazu uslyšíte naskočit motor na první pokus. Nezapomínejte ani na kvalitní motorový olej s nižší viskozitou pro zimní období, který usnadní protáčení. A pokud se i přes všechna opatření stane, že motor nenaskočí, nikdy nekombinujte startování se stříkáním startovacích sprejů do sání bez znalosti konstrukce motoru. Většinou stačí trocha času a trpělivosti.
Při samotném měření se vyplatí investovat do kvalitního tlakoměru, který se připojí přímo na ventilku. Většina tlakoměrů na čerpacích stanicích bývá nepřesná a jejich hadice se špatně přikládá, takže snadno ztratíte část vzduchu, než vůbec získáte údaj. Postupujte pomalu: odšroubujte krytku ventilku, přiložte tlakoměr pevně a počkejte, až se hodnota ustálí. Pokud je tlak nižší, než má být, dohustěte na doporučenou hodnotu. V případě, že je tlak výrazně vyšší, upusťte vzduch jemným stisknutím ventilku a znovu změřte.