Koupila jsem před pěti lety starou tovární halu v Brně. První měsíc jsem spala na matraci položené na paletách a přísahala si, že než si sem pořídím cokoliv tradičního, raději zůstanu na zemi. Loftový styl mě uchvátil svou syrovostí – obnažené cihly, betonové stropy a kovové trámy. Jenže pak přišla realita: malý půdorys, žádné vestavěné skříně a nečekaná návštěva z Prahy, která neměla kde přespat. Potřebovala jsem nábytek, který nekřičí, ale zároveň obstojí v industriálním prostoru. A tak začalo moje dobrodružství s hledáním loft style furniture, které by nezabralo veškerý vzduch v místnosti.

První velkou výzvou bylo řešení spaní. V ložnici o rozloze dvanáct metrů čtverečních nezbývalo místo na klasickou manželskou postel s čelem. Narazila jsem na bed with storage, která měla úložný prostor pod matrací. Kovový rám v matně černé barvě, bez zbytečných ozdob, přesně do industriálního stylu. Pod matrací se schovaly zimní bundy, náhradní ložní prádlo a dokonce i lyžařské boty. Skladování přestalo být noční můrou. Jenže po prvním týdnu jsem zjistila, že spánek na laciné pěně není nic příjemného – ráno jsem vstávala s bolestí zad. Vyměnila jsem ji za kvalitní pěnovou matraci o tloušťce 16 cm, která ležela na pevných lištových roštech.

Když přijela sestra na víkend, postavila jsem ji před hotovou věc: spát bude na gauči v obýváku. Jenže můj starý gauč z Ikey měl dřevěné loketní opěrky a po dvou nocích si stěžovala na promáčklé sedáky. Rozhodla jsem se pro sofa bed s click-clack mechanismem. Tenhle kousek dělá zázraky – přes den slouží jako pohodlné sezení, večer jedním pohybem sklopíte opěradlo a máte rovnou lehací plochu. Vybrala jsem si model s velvet upholstery v tlumeně šedé barvě, která perfektně ladí s betonovými stěnami. Sametový povrch působí na dotek luxusně, ale zároveň se snadno čistí, když po bytě běhá pes.

Interiér v loftovém stylu vyžaduje promyšlené skladování. Otevřené police z černého kovu a surového dřeva mi umožnily vystavit knihy i keramiku, aniž by místnost působila přeplácaně. Ale co s věcmi, které nechcete mít na očích? Elektronika, šanony, sezónní dekorace. Tady přišla ke slovu pulzující pohovka s úložným prostorem pod sedákem. Není to klasická gaučovka, ale spíše nízká varianta, která se dá zvednout za přední hranu a pod ní se otevře prostor velký jako dvě přepravky na pivo. Do toho jsem nacpala všechny kabely, prodlužovačky a dokonce i pár deskových her pro deštivé večery.

Nečekaným problémem byla akustika. Vysoké stropy a holé betonové stěny dělaly z každého rozhovoru dunivou ozvěnu. Textilie se staly mým tajným trumfem. Sametová pohovka pohltila část zvuku, koberec s dlouhým vlasem zase ztlumil kroky. K tomu jsem přidala několik kovových regálů s knihami, které rozbily odraz zvuku. Loft style furniture musí být funkční, nejen hezký na pohled. Když jsem si pořídila rozkládací gauč s masivním dřevěným rámem, zjistila jsem, že jeho objemná konstrukce výrazně zlepšila akustiku v celé místnosti.

S přibývajícím časem jsem začala řešit detaily. Noční stolek z recyklované palety, na kterém stojí lampa z továrního ventilátoru. To jsou drobnosti, které dělají industriální styl autentickým. Jenže pozor na přeplácanost. Stačily mi tři výrazné kusy – kovová postel, sametová pohovka a dřevěný stůl z masivu. Zbytek jsem nechala dýchat, aby vynikla krása holých cihel a betonu. Když jsem hledala konferenční stolek, vybrala jsem starý dřevěný transportní vozík, který slouží zároveň jako úložný box na deky a časopisy.

Největší oříšek přišel s nedostatkem místa na oblečení. Standardní skříň do loftu nepatří – je příliš vysoká a uzavřená. Místo ní jsem postavila šatní systém z nerezových trubek a dřevěných polic, který visí přímo na zdi. Pod něj jsem umístila komodu s kovovými úchytkami, která skryje spodní prádlo a ponožky. Tento otevřený systém nutí k minimu – vlastním jen to, co se tam vejde, což je osvobozující. K večernímu posezení slouží pull-out sofa, kterou vytáhnete jako šuplík. Host ji ocení, protože mattrace je dostatečně tlustá a rám pevný.

Dnes už bych za loftový byt nic neměnila. Jen jsem se naučila, že tenhle styl vyžaduje disciplínu. Každý kus nábytku musí mít svůj účel. Když jsem kupovala podlouhlý stůl z dubových fošen na kovových nohách, věděla jsem, že se do bytu vejde jen jako pracovní místo i jídelní zároveň. Ušetřila jsem tím metr čtvereční, který by jinak zabrala dvě samostatná zařízení. A na návštěvy už mám připravený kvalitní matracový topper, který promění i starší sedačku v pohodlné lehátko. Loft style furniture není jen o vzhledu, je to životní postoj – vzdorovat zbytečnostem a oslavovat syrovou funkčnost.