Provence styl se neobejde bez přírodních textur, ale v malém bytě musíte řešit praktická úskalí. Například problém s hosty, kteří u vás chtějí přespat, a vy nemáte oddělený pokoj. Klasická rozkládací pohovka je fajn, ale její matrace má často jen deset centimetrů a po probdělé noci vás záda nepochválí. Sáhla jsem proto po modelu s pevnou slatted frame a dostatečnou foam mattress o tlouš ce 16 centimetrů. Když jsem poprvé ulehla na tuto kombinaci, pochopila jsem, že provence style interiors neznamená obětovat pohodlí. Lehká bavlněná deka v levandulovém odstínu a pár polštářů s květinovým vzorem dokázaly z této praktické věci udělat dekoraci. A když hosté odjedou, stačí jeden pohyb a pohovka je zpět v obývacím rytmu, bez zbytečného piplání se složitým skládáním.

Jednou z největších výzev pro mě bylo ukrýt lůžkoviny a deky, které při spaní používám. V malém bytě nemáte šatnu ani komoru, a tak vše musí mít své místo. Řešením se stala bed with storage, jejíž rám z masivního borovicového dřeva jsem nechala ošetřit matným voskem, aby připomínal staré provensálské kusy. Do vnitřního prostoru se pohodlně vešly dvě přehozy a několik polštářů navíc. Tento kousek nábytku neplní jen úlohu úložného prostoru, ale zároveň tvoří vizuální těžiště místnosti. Když se na něj podívám, vybaví se mi trhy v Aix-en-Provence, kde desky stolů voní po levanduli a mýdle. Právě tyhle detaily dělají z provence style interiors styl, který vás obklopí teplem, aniž byste museli vlastnit starobylý kamenný statek.

Přemýšlela jsem dlouho, jakou barvu zvolit na hlavní sedací prvek. Bílá a krémová jsou krásné, ale v domácnosti s malým dítětem a kocourem se rychle zašpiní. Nakonec jsem zvolila pohovku s velvet upholstery v tlumené meruňkové barvě, která působí elegantně a zároveň je překvapivě odolná proti skvrnám. Sametový povrch odráží světlo jinak než len a dodává interiéru jemný šmrnc. Aby pohovka zůstala věrná provensálskému duchu, nechala jsem ušít polštáře ze lněné látky s drobnými proužky. Důležité je nepřehánět to s dekoracemi. V Provence se nic nepřikrášluje, vše působí, jako by tam leželo odnepaměti. Takže místo hromady cetek mám na stole jen jednu keramickou misku s usušenými levandulovými květy.

Když se mi do bytu vejde ještě pracovní stůl a knihovna, řeším, kde vzít místo na spaní pro návštěvy z větší dálky. Standardní rozkládací pohovky s tenkou matrací mi připadaly jako trest. Našla jsem ale variantu s click-clack mechanism, který je snadný a rychlý. Ode dneška stačí zatáhnout za pásku, opěradlo se sklopí a během pěti vteřin mám lůžko. Matrace je dostatečně vysoká, aby se na ní dalo spát bez bolesti zad, a navíc je potažena pratelným potahem, což je v bytě s omezeným prostorem pro cizí pachy spása. Tento mechanismus je ideální pro ty, kdo chtějí zachovat styl provence style interiors bez kompromisů v oblasti spánkového komfortu. Stačí přehodit přes sedák lehkou bavlněnou deku v barvě sušené levandule a nikdo nepozná, že se jedná o praktický kus nábytku.

V obývacím pokoji, který je zároveň ložnicí, jsem se naučila pracovat s vrstvením textilií. Na podlahu jsem položila sisalový koberec, který dodá prostoru přirozenou strukturu, a na něj jsem hodila menší kobereček s ručně tkanými třásněmi. Tento jednoduchý trik opticky rozdělí místnost na zóny, aniž byste museli stavět příčky. A právě v tom spočívá kouzlo provence style interiors v malých bytech, v chytrém využití materiálů a prostoru. Když večer zapálím levandulovou svíčku a sednu si na pohovku s knihou, mám pocit, jako bych byla na dovolené v malém venkovském domku, i když venku hučí doprava a soused nahoře cvičí s činkami. Důležité je nenechat se zviklat trendy, Provence styl je nadčasový a odpouští drobné nedokonalosti.

Poslední dobou se mě často ptají, zda se provence style interiors hodí i do moderních bytů s nízkými stropy. Ano, ale musíte dávat pozor na měřítko. Obří skříň s bohatým zdobením by místnost opticky zmenšila, proto jsem vsadila na lehké regály z lakovaného dřeva a textilní koše místo těžkých komod. Aby prostor působil vzdušně, nechala jsem stěny v odstínu slonové kosti s jemným šedivým podtónem, který ladí s provensálskou omítkou. Největším oříškem bylo umístit do místnosti postel s úložným prostorem, která by nepůsobila mohutně. Nakonec jsem zvolila model s čelem čalouněným přírodním linenem, který opticky splyne se stěnou. Tento kousek nábytku je pro mě symbolem toho, že styl a funkce mohou jít ruku v ruce, aniž by jeden převažoval nad druhým.

V ložnici, která je součástí obýváku, jsem se snažila vyhnout dojmu, že spím v obchodě s nábytkem. Na noční stolek jsem položila starou knihu ve francouzštině a keramickou vázičku s čerstvou levandulí. Každé ráno, když otevřu okenice a světlo dopadne na onu meruňkovou velvet upholstery, cítím, že se mi podařilo přenést kousek jihofrancouzské atmosféry do sídlištní krabice. Právě díky promyšleným detailům, jako je matrace o správné tloušťce nebo úložný prostor v posteli, se provence style interiors stávají životaschopným řešením i pro ty nejstísněnější prostory. Není to o dokonalosti, ale o pocitu, že domov voní po levanduli a slunci, i když venku prší. Jestli i vy bojujete s nedostatkem místa, nebojte se sáhnout po kusech, které skrývají praktické funkce za krásným vzhledem.