Když jsem před lety poprvé vkročila do svého prvního open space, připadala jsem si jako v luxusní galerii. Všechno bylo propojené, vzdušné, světlo se lilo z obou stran. Jenže pak přišla realita. Kde postavit gauč, aby nebyl uprostřed ničeho? Kam s postelí pro babičku, která přijede na Vánoce? A kde sakra uskladnit to nekonečné množství dek a polštářů, které v otevřeném prostoru každá nespoutaná věc připomíná jako výkřik? Open space design není žádná legrace. Je to jako mít jednolůžák, ale musíte do něj nacpat ložnici, obývák i jídelnu. Zkuste to udělat tak, abyste se v tom neztratili. První chyba, kterou jsem udělala, bylo koupit obrovskou rohovou sedačku. Místo, aby prostor sjednotila, rozbila ho na dvě nesouvislé zóny. Klíč je v nábytku, který umí dvě věci najednou. Když už nemůžete přidat zeď, musí pracovat každý centimetr.

Právě tady přichází ke slovu sofistikované řešení, o kterém se běžně nemluví. Jedna moje kamarádka, architektka, mi poradila vsadit na pohovku s klik-klak mechanismem. Zní to jako technická záležitost, ale v praxi to změní celý koncept bydlení. Běžná sedačka zabere místo a hotovo. Ta s tímto systémem se během deseti vteřin promění z místa na lenošení v plnohodnotnou postel. A nemyslete si, že jde o ty chatrné konstrukce z montoven. Dnešní click-clack mechanismus je tichý, hladký a vydrží i každodenní používání. Důležité je ale podívat se na složené prádlo. Když roztáhnete sedačku, kam dáte přes den polštáře a deku? Koupila jsem si k tomu velký dekorativní koš, ale ten zabíral místo v zorném poli. Teprve když jsem objevila variantu s úložným prostorem přímo v rámu, otevřely se mi oči. Už žádné schovávání lůžkovin za záclony.

Zažila jsem i situaci, kdy jsem potřebovala, aby obývák přes den vypadal reprezentativně a v noci sloužil jako ložnice pro dva hosty. Řešením se stala rozkládací pohovka s pevným latěným roštem. Pozor, tohle není žádná měkká nafukovací záležitost. Latěný rošt je základem zdravého spánku. Zajišťuje, že se pěnová matrace neprohýbá a neplesniví. Když jsem ji poprvé rozložila, překvapilo mě, že matrace je opravdu tlustá, asi 16 cm. To není žádný tenký flek na spaní, ale poctivý kus pěny, který podrží záda. A právě tady se open space design láme. Pokud chcete, aby jedna místnost fungovala jako tři, musíte řešit detaily. V mém starém bytě vedla postel k tomu, že všechny věci byly na očích. S úložným prostorem v lavici sedačky se situace obrátila. Ložní prádlo, přehozy, dokonce i zimní bundy zmizely v útrobách pohovky. Bez toho bych každý den bojovala s chaosem.

Když mluvíme o open space designu, často se zapomíná na to, že barva a textura dělá víc než skleněná příčka. Zkuste do místnosti vnést kousek luxusu, který zároveň funguje prakticky. Moje současná sedačka má sametové čalounění a je v tmavě zeleném odstínu. Samet je zrádný na údržbu, říkáte si. Omyl. Moderní velvet upholstery je ošetřený proti skvrnám a žmolkování. Navíc v otevřeném prostoru působí jako optický stabilizátor. Pokud máte kolem sebe bílé stěny, neutrální podlahu a hodně denního světla, tmavší a lesklý povrch sedačky zakotví celou místnost. K tomu jsem přidala pár polštářů v zemitých tónech a najednou jsem měla pocit, že byt má tři oddělené části. Koutek na čtení, jídelní zóna a klidová oblast. To vše bez jediné příčky.

Jednou z největších výzev otevřeného prostoru je spaní. Pokud máte garsonku nebo ateliér, nemůžete mít klasickou ložnici. Pak přichází na řadu bed with storage neboli postel s úložným prostorem. Ale pozor, nepleťte si ji s jednoduchým rámem. Skutečně funkční kus nábytku má výklopný mechanismus, který odhalí několik desítek centimetrů hloubky. Tam se vejde nejen povlečení, ale i sezónní oblečení, knihy nebo sportovní vybavení. Já mám pod postelí celou zimní garderobu. Když přijde návštěva, stačí zatáhnout roletu nebo závěs a najednou je postel oddělená od zbytku místnosti. Závěs je levnější než stěna a navíc se dá kdykoli sundat. Důležités je vybrat látku, která propouští světlo, ale zakrývá nepořádek. Ideální je len nebo bavlna v přírodní barvě.

Možná si říkáte, že open space design je jen pro lidi bez dětí a bez hostů. Opak je pravdou. Právě pro ně je to výzva, která se dá zvládnout. Jedním z triků je mít vždy po ruce variantu, která nevyžaduje stěhování nábytku. Pull-out sofa neboli vysouvací pohovka je geniální v tom, že se vytáhne jako šuplík. Žádné zvedání těžkých sedáků, žádné přerovnávání polštářů. Prostě potáhnete a hotovo. Mám jednu v pracovně, kde přes den slouží jako pohodlné křeslo pro čtení a v noci jako přistýlka pro synovce. Matrace je z paměťové pěny a je na ní spát líp než na některých hotelových postelích. A protože je pohovka úzká, nezabírá místo, které v open space tolik chybí. Jen pozor na délku. Pokud je místnost hodně malá, měřte dvakrát. Výsuvný mechanismus potřebuje vzadu alespoň patnáct centimetrů volného prostoru.

Zapomeňte na mýtus, že otevřený prostor je jen pro minimalistické povahy. Může být útulný a přitom praktický. Klíčem je promyslet, kde se bude spát, kde se bude pracovat a kde se bude vařit. A pak do každé zóny nasadit nábytek, který umí víc než jen jednu věc. Když se to povede, open space design přestane být jen architektonickým pojmem a stane se vaším nejlepším spojencem. Vyzkoušejte kombinaci sedačky s úložným prostorem a click-clack mechanismem. Dejte šanci posteli s výklopným rámem. A hlavně se nebojte sáhnout po sametovém čalounění, i když máte malý byt. Je to přesně ten detail, který udělá z otevřeného prostoru domov.