Všimla jsem si, že klíčovým hráčem dneška je postel, která dělá víc než jen stojí v rohu. Klasická postel s úložným prostorem už dávno není jen skříň s matrací. Výrobci přišli na to, že potřebujeme nadzvednout celé lůžko, nejen čelo. Pokud pod matrací číhá hluboký box na zimní bundy a kufry, ušetříte místo za celou komodu. Můj klient, který bydlí v garsonce, si pořídil model s plynovými vzpěrami. Nadzvedne jednou rukou celý rošt i s matrací a pod ním má rovnou pět úložných přihrádek. Žádné šoupání krabic pod postel, žádný vysavač lovící prachové králíky. Tento kus nábytku dokonale kopíruje současný důraz na chytrá úložiště, který je jedním z nejsilnějších proudů v interior design trends.
Ale postel sama o sobě nestačí. Co když potřebujete místo na spaní pro návštěvu, ale přes den chcete volnou podlahu pro jógu nebo pro děti na hraní? Tady přichází ke slovu pohovka, která se umí proměnit. Dlouho jsem se bála výsuvných sedaček, protože ty staré mívaly rezavé mechanismy a matrace tenké jako deka. Dnešní modely jsou ale jiná liga. Vezměte si třeba pull out sofa. Vytáhnete ji jedním pohybem, pod sedákem se objeví pevný kovový rám a na něm leží skutečná foam mattress o tloušťce 16 centimetrů. Spí se na tom lépe než na lecjaké stálé posteli. Přes den ji zasunete zpět a máte elegantní sedačku do obýváku. Žádné skládání kostek, žádné tahání lůžkovin z ložnice.
Úplně nejvíc mě ale baví systém, který se jmenuje click clack mechanism. Představte si, že sedíte na pohovce, chcete jít spát, a stačí jen zatáhnout za pásek nebo překlopit opěrák. Mechanismus cvakne a zádová opěrka se sklopí do roviny se sedákem. Žádné vysouvání, žádné přenášení polštářů. Hodí se to do úzkých pokojů, kde nemáte prostor na vytažení klasického rozkládacího gauče. Jediný problém bývá tloušťka matrace, protože u click-clack systémů je často tenčí. Tady doporučuji investovat do kvalitní pěny nebo paměťové pěny, jinak budete cítit kovový rám přes látku. A právě tato nenápadná, ale geniální vychytávka ukazuje, jak se interior design trends točí kolem flexibility.
Co se týče materiálů, čalounění prochází revolucí. Pryč jsou doby, kdy se všichni báli světlých látek. Teď frčí velvet upholstery, tedy samet, který odolá psím chlupům i rozlitému vínu lépe než hrubé plátno. Když jsem poprvé doporučila klientce se dvěma malými dětmi sametovou sedačku, kroutila hlavou. Ale moderní samet je technická tkanina, má hustý vlas a úpravu proti skvrnám. Stačí přejet vlhkým hadrem a otisk prstů je pryč. Navíc odráží světlo úplně jinak než matné lněné potahy, takže i malý byt působí vzdušněji. V kombinaci s kovovými nožkami a dřevěným obložením vytváří samet příjemný kontrast, který je velmi fotogenický a zároveň praktický.
Samozřejmě žádná pohovka nebude dokonalá, pokud pod ní není pořádná kostra. Často slýchám nářky, že rozkládací sedačka po roce vrže nebo má prohnutý rošt. Viníkem bývá levný kov nebo dřevotříska. Proto se dnes vrací důraz na kvalitní slatted frame, tedy lamelový rošt. Ten se skládá z ohebných dřevěných lamel, které se přizpůsobí váze těla a zároveň větrají matraci. U rozkládacích pohovek, které mají skrytý rošt přímo v těle, je důležité, aby lamely měly pružné zakončení a nepraskaly. Pokud máte možnost, ohmatejte si je před koupí. Gumové koncovky a šířka lamely nad 8 centimetrů jsou známkou, že vám sedačka vydrží roky, ne jen do první návštěvy.
A protože bytů je málo a hostů hodně, vrací se do obývacích pokojů také stará dobrá klasika v novém kabátě. Mám na mysli koncept přebalovacího prostoru: pohovka, která je zároveň ložnicí, ale nepoznáte to na první pohled. Výrobci začali dávat do sedáků úzké zásuvky na ložní prádlo nebo dokonce odkládací police do područek. Jeden z mých oblíbených modelů má v područce zasouvací stolek na kávu, takže nemusíte shánět konferenční stolek, který překáží nohám. Každý centimetr je využitý, a přitom sedačka vypadá jako normální, nadčasový kus nábytku. Tohle je přesně ta cesta, kterou se ubírají současné interior design trends. Nic se nevyhazuje, vše se proměňuje.
Nakonec ale všechno stojí a padá na tom, jak se v tom prostoru žije. Můžete mít tu nejdražší pohovku s dokonalým mechanismem, ale pokud na ní trávíte večery a vadí vám výška sedáku nebo tvrdost opěráku, je k ničemu. Proto doporučuji každý kus nábytku, který bude sloužit jako postel, osobně vyzkoušet. Sedněte si, lehněte, zkuste rozložit a složit s jedním prstem. Když máte v obýváku malý byt a potřebujete, aby jeden předmět zvládal denní režim i noční spánek, musí být jeho obsluha intuitivní. Pokud musíte tahat za látku a přitom nadávat, že se vzpěra zasekla, ten kus nábytku vám život neusnadní, ale zkomplikuje. A to by byl škoda, protože právě chytře navržený nábytek dělá z malého bydlení velký domov.
